Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rozsudek Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba proti omezujícím opatřením uloženým ruským ropným společnostem náležejícím do skupiny Rosneft v souvislosti s krizí na Ukrajině. Dle Soudního dvora EU jsou tato opatření řádně odůvodněná a jsou vhodná k vyvinutí tlaku na Rusko kvůli jeho roli v této krizi.

V reakci na činnosti Ruska destabilizující situaci na Ukrajině přijala Rada EU od 31. července 2014 omezující opatření mimo jiné vůči ruskému ropnému odvětví. Tato opatření zahrnují zejména zákazy vývozu určitých výrobků a citlivých technologií určených pro toto odvětví, jakož i omezení přístupu na kapitálové trhy Evropské unie vztahující se na některé významné hospodářské subjekty dotčeného odvětví. Cílem je zvýšit náklady na akce Ruska proti svrchovanosti Ukrajiny a podpořit mírové urovnání krize.

Několik ruských společností náležejících do skupiny Rosneft (dále jen „Rosneft“), specializované v odvětví ropy a zemního plynu, podalo k Tribunálu Evropské unie žalobu, kterou bylo požadováno zrušení výše uvedených opatření. Tribunál tuto žalobu rozsudkem ze dne 13. září 2018¹ zamítl.

Dotčené společnosti podaly proti tomuto rozsudku Tribunálu kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru.

Rozsudkem ve věci C-732/18 P, PAO Rosneft Oil Company a další vs. Rada EU, ze dne 17. září Soudní dvůr EU zamítl kasační opravný prostředek těchto společností v plném rozsahu.

Soudní dvůr EU nejprve odmítl argumentaci Rady EU vycházející z nepřípustnosti některých důvodů kasačního opravného prostředku kvůli překážce věci rozsouzené údajně spojené s rozsudkem Soudního dvora ze dne 28. března 2017². Podle Soudního dvora i za předpokladu, že by bylo možné dovolávat se na podporu takové námitky nepřípustnosti rozsudku vydaného v řízení o předběžné otázce, v projednávané věci proti sobě nestojí titíž účastníci řízení, o jaké šlo ve věci, v níž byl vydán tento rozsudek. Nelze tedy mít za to, že jsou splněny podmínky pro konstatování, že uvedený rozsudek zakládá překážku věci rozsouzené.

Ve věci samé Soudní dvůr EU nejprve potvrdil, že sporné zákazy vývozu představují opatření s obecnou působností, i když z důvodu specifik uvedeného odvětví může být počet subjektů skutečně do něj patřících dost omezený. Tribunál tedy správně konstatoval, že Rada EU se při odůvodnění těchto opatření mohla omezit na vylíčení celkové situace, která vedla k jejich přijetí, a uvedení obecných cílů, kterých tato opatření měla dosáhnout, a nebyla povinna odůvodňovat tato opatření specificky a konkrétně.

Pokud jde o odůvodnění individuálních omezení uložených dotčeným společnostem v souvislosti s přístupem na kapitálový trh, Soudní dvůr EU připomněl, že Rosneft je významným aktérem ruského ropného odvětví, přičemž ruský stát v něm má většinový podíl, a že uvedené společnosti nezpochybňují, že splňují kritéria, která Rada EU stanovila pro uplatnění takových cílených opatření. S ohledem na výše uvedenou celkovou situaci a cíle sledované souborem omezujících opatřeními přijatých Radou EU potvrdil Soudní dvůr EU závěr Tribunálu, že dotčené společnosti nemohly důvodně tvrdit, že neznají důvody, pro které jim byla uložena dotčená cílená omezení.

Soudní dvůr EU dále uvedl, že jak zákazy vývozu, tak omezení přístupu na kapitálový trh Evropské unie jednoznačně přispívají k dosažení cíle sledovaného Radou EU. Na rozdíl od toho, co tvrdí výše uvedené společnosti, se tudíž Tribunál nedopustil pochybení, když měl za to, že tato opatření nejsou z hlediska tohoto cíle zjevně nevhodná.

Konečně, po připomenutí, že dotčená omezující opatření jsou v souladu s dohodou o partnerství Evropská unie-Rusko³, Soudní dvůr EU konstatoval, že Tribunál se nedopustil pochybení, když měl za to, že jsou v souladu s GATT⁴. Stejně jako výše uvedená dohoda obsahuje totiž i GATT ustanovení o „bezpečnostní výjimce“, která za takových okolností, jaké vedly k přijetí sporných opatření, umožňuje smluvním stranám přijmout veškerá opatření nezbytná k ochraně jejich podstatných bezpečnostních zájmů.

1 Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2018, Rosneft a další v. Rada (T-715/14; viz rovněž TZ č. 132/18)
2 Rozsudek Soudního dvora ze dne 28. března 2017, Rosneft (C-72/15; viz rovněž TZ č. 34/17)
3 Dohoda o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ruskou federací na straně druhé, podepsaná dne 24. června 1994 na Korfu a schválená jménem Evropských společenství rozhodnutím Rady a Komise 97/800/ESUO, ES, Euratom ze dne 30. října 1997 (Úř. věst. 1997, L 327, s. 1).
4 Všeobecná dohoda o clech a obchodu

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: Pixabay