Ani na svém dalším zasedání v pondělí 14. září Vláda ČR neodsouhlasila pravidla tzv. kurzarbeitu, která řešila již v uplynulém týdnu. Důvodem byla neshoda Tripartity  – vlády, odborů a zaměstnavatelů – v některých bodech. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k tomu řekl, že se dál bude hledat kompromis a že odbory navrhují prodloužit program Antivirus do konce roku.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích, resp. při nedostatku práce. Zaměstnavatel, právnické osoba, platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

V původním návrhu normy stálo, že v  prvních třech měsících by pracovníci na kurzarbeitu mohli za hodinu od státu pobírat 70 procent svého průměrného čistého hodinového výdělku. Další tři měsíce by to mělo být 65 procent a v posledním čtvrtroce 60 procent. Příspěvek by se vyplácel nejvýše devět měsíců. V případě, že by se zaměstnanci vzdělávali či se zapojili do jiných činností doporučených Úřadem práce ČR, mohla by se jejich odměna zvýšit na 80 % čistého výdělku. Maximální výše podpory by mohla činit 1,5 násobek celostátní průměrné mzdy (za tři čtvrtletí předchozího roku před zavedením kurzarbeitu).

Hlavní podmínkou vyplácení příspěvku bylo, že zaměstnanec v týdnu odpracuje alespoň jeden den v týdnu. A dále, že stát poskytne peníze zaměstnancům, kteří jsou v podniku minimálně tři měsíce. Příspěvek nebudou moci obdržet pracovníci na nemocenské, mateřské, otcovské dovolené či na ošetřovném, a ti, kteří mají konto pracovní doby.

Již před pár dny konstatovala ministryně práce Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc., že koalice vede o podobu zákona spor. Mezi základní sporné body patří například výše náhrady, kterou by měl pracovník dostávat od státu za neodpracované hodiny, nebo to, jaké odvody by měly firmy se zkrácenou prací platit. Nesoulad panuje také v tom, kdy by se mělo ke kurzarbeitu přistoupit – podle posledního návrhu novely zákona o zaměstnanosti měla právo zavést opatření pouze vláda. S tím nesouhlasí zaměstnavatelé a někteří ekonomové, podle nichž se má kurzarbeit začít využívat při vážných ekonomických problémech, ne na základě politického rozhodnutí. Nejasnosti jsou i u možnosti účastnit se vzdělávacích kurzů, kterou by mohli mít lidé v době, kdy nebudou chodit do práce.  A konečně – nejasné jsou také dopady zavedení kurzarbeitu na státní rozpočet.

„Cílem je mít v klíčovém zákoně program, který bude fungovat ještě líp než program Antivirus, abychom byli připraveni na hospodářské otřesy, abychom kvůli výkyvům hospodářského cyklu nemuseli řešit masovou nezaměstnanost,“ uvedla po jednání kabinetu ministryně Maláčová. A dodala, že po doladění parametrů může být zákon schválen ve stavu legislativní nouze, a začít tak fungovat od 1. listopadu.

Navázat na dočasný vládní program Antivirus, který končí k posledním říjnovému dni, a fungovat od listopadu měl kurzarbeit i podle původního plánu. Nyní odbory navrhují, aby vláda prodloužila vyplácení podpor do konce tohoto roku. Bylo by tak více času na přípravu a přijetí kurzarbeitových pravidel.

Vláda se bude tématu kurzarbeitu opět věnovat v úterý 22. září.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: Pixabay