Vláda svým stanoviskem nakonec podpořila poslanecký návrh zákona, č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, který má stanovit pravidla pro takzvaný klouzavý mandát, tedy pro nastupování náhradníků za členy dolní komory, kteří se stanou členy vlády. Podle návrhu stanoviska se měla vláda k novele postavit neutrálně, což doporučila ministerstva vnitra a spravedlnosti.

Obě uvedená ministerstva svá neutrální stanoviska odůvodnila tím, že před přijetím podrobnějších pravidel pro klouzavý mandát je třeba schválit změnu Ústavy ČR. Podle obou úřadů by bylo třeba vyjasnit návrh i ve vztahu k dalším právním předpisům, které se týkají zániku mandátu zákonodárce nebo neslučitelnosti funkcí. Ústavní úpravu teprve letos v únoru posunula Sněmovna do dalšího kola projednávání, schválit ji musí jak Sněmovna, tak Senát.

Návrh normy předložila skupina poslanců v čele s předsedkyní sněmovní ústavní komise Mgr. Kateřinou Valachovou, Ph.D. Novela jednacího řádu Sněmovny a volebního zákona zachovává možnost být členem vlády i poslancem. Poslanec, který nastoupí do ministerského kabinetu, by se ale svého postu ve Sněmovně mohl podle předlohy vzdát buď oznámením na schůzi dolní komory, nebo doručením notářského zápisu o tomto prohlášení do rukou jejího předsedy. V případě předčasného ukončení vládního angažmá by se znovu stal členem dolní komory.

Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem se všemi právy a povinnostmi běžného člena dolní komory. Byl by členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže, a měl by právo vystupovat a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novely neztratil postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay