Slovenské zkušenosti pozitiva zavedení teritoriality exekutorů spíše popírají  

Dne 2. září 2020 se v odpoledních hodinách v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konal pod záštitou Ústavně právního výboru PS P ČR

Dne 2. září 2020 se v odpoledních hodinách v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konal pod záštitou Ústavně právního výboru PS P ČR seminář na téma zavedení teritoriality exekutorů. V souvislosti s návrhem novely občanského soudního řádu, tiskem 545, diskutovali přítomní o pozitivech i negativech navrhovaného zavedení teritoriality exekutorů, ale i o zkušenostech, které s tímto systémem již mají slovenští kolegové.

Úvodní slovo patřilo předsedovi Ústavně právního výboru Mgr. Marku Bendovi a po něm předsedovi podvýboru Ústavně právního výboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Mgr. Marku Výbornému. Seminář byl připraven právě proto, že slovenská zkušenost je z obou táborů, tedy příznivců i odpůrců navrhované změny, zmiňována v rámci legislativních a odborných diskusí.

Hned na úvod lze jednoznačně konstatovat, že na včerejším setkání se slovenští kolegové rozhodně neshodli na pozitivních účincích zavedení teritoriality. Přes níže uvedená pozitivní vyjádření, zejména ze strany zástupců slovenského Ministerstva spravedlnosti, zástupci Slovenské advokátní komory, jakož i Slovenské komory exekutorů pozitivní dopady spíše popírají. Zkušenosti z praxe totiž ukazují, že v důsledku zavedení teritoriality a dalších omezení exekučního řízení došlo k výraznému zhoršení vymahatelnosti práva.

Jako první se slova ujal JUDr. Martin Maliar, generální ředitel sekce civilního práva Ministerstva spravedlnosti SR, který promluvil pomocí online přenosu přímo ze své kanceláře ze slovenské metropole. Uvítal diskusi na české půdě a zdůraznil, že každý model musí vycházet z podmínek toho kterého státu a je jen těžko zcela přenositelný do jiných zahraničních reálií. Na grafech a statistikách ukázal, co změna udělala s exekučními čísly ve srovnání let 2016 a 2020. Podle jeho názoru se snížení vymahatelnosti nepotvrdilo. Jako velmi efektivní vidí elektronizaci a možnost podání návrhů online, což snižuje i chybovost a zefektivňuje jejich správu a registraci. Pokud jde o princip náhodného výběru, který byl na Slovensku zaveden, ten hodnotí poměrně kladně.

Na něho navázal Marc Schmitz, prezident Mezinárodní unie soudních exekutorů (UIHJ), který představil svůj pohled na různé systémy vymáhání a potvrdil názor, že volná soutěž mezi exekutory vede ke zvyšování vymahatelnosti práva, což má v konečném důsledku pozitivní ekonomické dopady jak pro věřitele, tak pro dlužníky. Na konkrétním případě deklaroval, že tam, kde je exekutor státním zaměstnancem, jako například v Německu, lze sledovat významné rozdíly v jejich výkonnosti.

Další vystupující JUDr. Martina Kasíková, soudkyně Krajského soudu v Praze, v úvodu svého příspěvku uvedla, že zkušenost s teritorialitou pochopitelně nemá, byť diskuse o ní se vedou již velmi dlouho. Historicky se takový nápad objevil mnohokrát, ale vždy zvítězil, i s ohledem na podmínky českého prostoru, liberální princip. Objevovaly se a objevují stále otázky, zda se má teritorialita vztahovat na všechny vymáhané pohledávky nebo ne, jak velký by měl být obvod, zda má mezi exekutory v rámci obvodu panovat soutěž, či nikoli a zda se zavede přídělový systém. Objevily se ale také úvahy, co se stane, když se povinný přestěhuje? Otázek je tedy mnoho a odpovědí a variant je podle jejího názoru ještě více. Osobně si klade otázku, zda povede teritorialita k větší ochraně dlužníků i věřitelů a vymahatelnosti dluhů a větší předvídatelnosti práva a sjednocení soudního rozhodování. Podle jejího názoru by k těmto cílům pravděpodobně vedla lépe než současný roztříštěný systém, což ilustrovala i na několika příkladech. Preferovala by ale takové, a nutno zdůraznit, citlivé řešení, kdy by v případě změny byl dostatek času nastavit všechny jeho komponenty časově i věcně efektivně a neohrozilo to vymahatelnost práva.

Mgr. Michal Franěk, náměstek ministryně spravedlnosti České republiky, toto setkání velmi přivítal. V obecnější rovině uvedl, že novela nevyřeší všechny problémy, které tu lze vysledovat. Zdůraznil ale, že se často od exekucí čekají důsledky, které spíše přísluší úseku insolvencí, a toto nelze směšovat. Pokud jde o teritorialitu, zdůraznil, že zde máme poměrně funkční systém a úvahy o teritorialitě je třeba velmi důkladně promyslet. Aby systém, pokud by byl realizován, byl nastaven opravdu opatrně s uvážením všech z něho plynoucích rizik. Tisk 545 je třeba podle jeho slov brát opravdu velmi vážně.

JUDr. Vladimír Plášil, LL.M., prezident Exekutorské komory České republiky, úvodem svého příspěvku připomněl, že Exekutorská komora v ČR působí již 20 let a může být hrdá na to, že se řadí mezi 17 států, kde je zřízena soukromá exekuční služba. Aktuální návrh novely o. s. ř. vychází podle jeho vyjádření ze základů položených v roce 2015 a je třeba mít na paměti, že se společenská realita opět posunula, a s tímto faktem pracovat. Pokles exekucí je dán změnami legislativy, změnou platební morálky a dalšími faktory. Co s ním udělá probíhající pandemie, se uvidí příští rok, a do té doby není třeba přijímat všemožná řešení jako například princip tzv. sněhuláka, jehož přijetím by došlo ke kolapsu vymáhání práva u nás. Navíc podle jeho slov má předloha již nyní tolik pozměňovacích návrhů, že rozplést tento „gordický uzel“ bude více než nadlidským úkolem. Apeloval na všechny, aby nepřijímali nyní narychlo špatnou normu, ale raději později kvalitní předpis, který bude opravdovou pomocnou rukou. Cení si přístupu MSp a dalších orgánů a věří, že i nyní se dokáže najít kvalitní kompromisní řešení. Nová úprava by měla přinést užitek pro všechny strany.

Doc. JUDr. Ondrej Laciak, Ph.D., místopředseda Slovenské advokátní komory, hovořil úvodem svého vystoupení o tom, jak SAK v roce 2016 zásadně připomínkovala změny ve slovenské legislativě a upozorňovala tehdy na rizika zavedení zásadních novinek do fungujícího systému, což se posléze ukázalo skutečností. Vymahatelnost práva na Slovensku po zavedení teritoriality klesla. To je nezpochybnitelný fakt. Princip teritoriality narušil princip svobodného podnikání a přístupu k právu. Přirozená konkurence, která byla novou legislativou narušena, vedla dříve k efektivnějšímu výkonu, který nyní bohužel upadá. Algoritmus přidělování v praxi nefunguje, a to narušilo dispoziční právo oprávněného vymáhat své pohledávky, což by mělo být v právním státě zcela přirozené. Realita je dnes již taková, že nejlepší by bylo navrátit liberální princip, tedy exekutory jako svobodnou profesi. V právním státě není zdravé, aby se soukromý věřitel musel spoléhat na státem přiděleného exekutora. Tento model se absolutně neosvědčil a SAK nedoporučuje českým kolegům jít tímto směrem.

Další slovenský kolega JUDr. Michal Havrlent z Legal Collection Supervisor, EOS KSI, se se svým předřečníkem plně ztotožnil a představil některá čísla a fakta, která jen ukázala a potvrdila, že ve slovenském prostředí se princip teritoriality skutečně ukázal jako nefunkční a velmi ovlivnil vymahatelnost práva.

V rámci závěrečné diskuse se tyto závěry slovenských kolegů ještě několikrát z úst mnoha diskutujících potvrdily, někteří novou úpravu označili dokonce za nebezpečný likvidační pokus práva a spravedlnosti.

 

JUDr. Hana Rýdlová
Foto: Redakce AD

Go to TOP