Leges, Praha 2020, 398 stran, 590 Kč.

Nakladatelství Leges vydalo v roce 2020 publikaci Náhrada majetkové a nemajetkové újmy podle občanského zákoníku, zákoníku práce, v oblasti průmyslového vlastnictví a podle autorského zákona. Kniha je z ediční řady Praktik a jejími autory jsou David Elischer, Ivan Kobliha, Petr Dobiáš, Antonín Kottnauer, Radka Hujan Koblihová a Jan Tuláček.

Právní úprava práva na náhradu škody a nemajetkové újmy je velmi obsáhlá a roztříštěná do celé řady předpisů. Rovněž existuje rozsáhlá judikatura. Vedle rozhodnutí k občanskému zákoníku z roku 2012, jež se v současné době objevují, stále existuje celá řada použitelných závěrů soudní praxe vztahujících se k občanskému zákoníku z roku 1964. Lze jenom přivítat vydání publikace, která se na jednom místě zabývá právem na náhradu újmy jak v občanském, tak i pracovním právu a právu duševního vlastnictví.

Podle informace na obalu kniha poskytuje nejen kompletní pohled na soukromoprávní odpovědnost, ale i návod na řešení různých situací vzniklých v souvislosti s uplatňováním práva na náhradu škody a odčinění nemajetkové újmy. K jinak bezpochyby pravdivému tvrzení lze učinit drobnou výhradu v tom směru, že publikace neobsahuje pojednání o specificích v oblasti práva obchodního či mezinárodního práva soukromého. Autoři bohužel neuvádějí, proč ke zpracování materie v těchto oblastech nepřistoupili. Každopádně považuji za vhodnější se některým oblastem práva úplně vyhnout než o nich pojednat pouze povrchně, nebo dokonce neodborně. Pro čtenáře není a ani nemůže být citované tvrzení matoucí, když podtitul knihy jasně vymezuje, kterým konkrétním oblastem soukromého práva se publikace věnuje.

Kniha je rozdělena do čtyř kapitol. První a nejdelší se vzhledem k subsidiaritě základního soukromoprávního kodexu zabývá závazky z deliktů podle občanského zákoníku. Po výkladu základních ustanovení a pojmů se autoři věnují postupně povinnosti nahradit škodu a nemajetkovou újmu. Pracují s obdivuhodným množstvím judikatury, a to jak starší, tak novější. Využívají rozhodnutí Nejvyššího soudu i soudů nižších stupňů. Nejdůležitější pasáže citují celé a upozorňují na praktické problémy vznikající v praxi – např. někdy komplikované odlišení práv z vadného plnění a práva na náhradu škody. Za přínosné považuji odkazy na veřejnoprávní úpravu, která může být velmi důležitá a zpravidla se použije přednostně. Publikace neopomíjí kupř. v části věnované náhradě škody způsobené zvířetem zmínit veřejnoprávní úpravu v zákoně o myslivosti. Komentovaná kapitola bohužel neobsahuje výklad týkající se promlčení majetkové škody a nemajetkové újmy podle občanského zákoníku, což považuji za drobný nedostatek, neboť otázky spojené s promlčením jsou velmi zajímavé a aktuální.

Druhá část se věnuje náhradě majetkové a nemajetkové újmy podle zákoníku práce. Po vymezení vztahu zákoníku práce a občanského zákoníku následuje výklad zásad a základních pojmů pracovního práva. Autoři rovněž rozebírají zásadní novely nejdůležitějšího pracovněprávního předpisu. Vymezují specifika předpokladů vzniku povinnosti k náhradě újmy v pracovněprávních vztazích, což demonstrují na řadě příkladů. I v této kapitole pracují autoři s množstvím judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu.

O povinnosti k náhradě v oblasti průmyslového vlastnictví pojednává třetí část. Autoři odkazují na judikaturu Nejvyššího soudu a vzhledem k tomu, že vykládaná právní úprava byla transponována z evropské legislativy, vycházejí i z příslušné směrnice a rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Nadto nastiňují řešení aktuálních problémů, které dosud ne­byly v rozhodovací praxi řešeny.

V závěrečné části knihy se autoři věnují odpovědnosti za škodu podle autorského zákona. Upozorňují na odlišnosti od obecné úpravy v občanském zákoníku a předkládají zajímavé úvahy o možnosti či nemožnosti vzniku skutečné škody v rámci autorského práva a způsobu výpočtu ušlého zisku podle § 40 odst. 2 autorského zákona.

Text publikace je čtivý a díky erudovanosti autorů dokáže prezentovat i složitější právní problémy srozumitelným způsobem. Zpracování celé materie na jednom místě mohou využít především advokáti zaměření na vymáhání majetkové i nemajetkové újmy, soukromé právo nebo generální praxi. Neobvyklé množství odkazů na přiléhavou judikaturu využijí zejména při koncipování žalob, vyjádření nebo podávání opravných prostředků. Kniha je rovněž vhodná pro patentové zástupce, studenty právnických fakult, zaměstnavatele nebo zaměstnance.

Mgr. JOSEF BÁRTŮ, asistent soudce Nejvyššího soudu a doktorand na Katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně