Českou republiku pravděpodobně čekají – v závislosti (nejen) na nastavení pravidel práce přes on-line platformy – v následujících letech změny zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a souvisejících pracovně-právních předpisů. A také debata o sdílené ekonomice a zkrácení pracovní doby, či o sociálním zabezpečení a daních. Uvádí to nový Strategický rámec politiky zaměstnanosti do roku 2030, který v pondělí 24. srpna schválila Vláda ČR.

Materiál navazuje na jiný dokument vlády ­– Strategii politiky zaměstnanosti na roky 2014 až 2020, který již obsahuje konkrétní cíle a opatření (kupříkladu dosažení stanoveného podílu zaměstnanosti či změnu investičních pobídek).

„V roce 2030 bude český trh práce, opíraje se o kooperující a efektivní služby zaměstnanosti, schopen reakce na globální trendy a bude zabezpečovat jak důstojnou práci pro obyvatele ČR, tak dostatek pracovní síly odpovídající požadavkům českého hospodářství,“ uvádějí jako hlavní cíl autoři dokumentu. Pomoci k tomu mají vybudování systému predikcí vývoje trhu práce, opatření “šitá na míru“ lidem i zaměstnavatelům a regionům, podpora přizpůsobení se změnám a efektivní služby státu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo materiál již vloni, proto se v něm neodrážejí změny, ke kterým došlo na trhu práce kvůli opatřením přijatým v reakci na pandemii Covid-19. Tým ministryně práce Dipl.-Pol. Jany Maláčové, MSc., navrhl v tomto případě strategický rámec bez přesnějších úkolů a financování. Autoři ve zprávě k dokumentu upozornili, že si provedení vyžádá “blíže neurčené finanční prostředky“. Seznam kroků a částky mají obsahovat navazující plány. První z nich na příští dva roky by měla vláda dostat do konce června.

Dokument MPSV obsahuje popis vývoje trhu práce od minulé krize a stávající situace. V návrhové části je zmínka o tom, že se v příštích deseti letech bude pravděpodobně muset upravit pracovní právo. Nastavit by se měly podmínky práce přes on-line platformy, pravidla sdílené ekonomiky a také jejich sociálního zabezpečení a daní. Díky komunikačním technologiím jsou zaměstnanci stále dosažitelní, a tak se stírají rozdíly mezi pracovní dobou a jejich osobním volnem. To může nepříznivě dopadat na soukromí i zdraví. „Bude nutné nalézt vhodné nástroje regulace přílišné flexibility s cílem ochrany zaměstnance,“ uvádí Strategický rámec politiky zaměstnanosti do roku 2030. Podle něj by se s automatizací a rozšiřováním technologií a s nimi spojenou rostoucí produktivitou mělo také diskutovat o zkrácení pracovní doby. Důchodový systém by měl “pozitivně motivovat“ k prodlužování profesního života. Stát by měl podporovat celoživotní vzdělávání i celoživotní kariérní poradenství.

Podle mezinárodních studií patří Česká republika k zemím, které automatizace výrazně ovlivní. V souladu s dokumentem by mohlo do roku 2029 zaniknout asi 420 000 pracovních míst a proměnit by se mohlo dalších 1,4 milionu pozic. Se stárnutím společnosti by mohlo ale také být o 400 000 pracovníků méně.

V následujícím desetiletí bude podle strategického rámce důležitá hlavně podpora přizpůsobivosti pracovníků a zaměstnavatelů novým podmínkám. Státní správa by měla být schopná vývoj trhu práce předvídat. Informační systémy Ministerstva práce a sociálních věcí a jeho úřadů by měly umožnit přípravu podrobných statistik a analýz. Úřady práce by měly k lidem přistupovat individuálně, a to podle věku, vzdělání či podle toho, zda se musejí starat o děti a jiné blízké. Zvláštní pozornost by měla být věnována lidem v exekuci. Rozšířit se mají sociální podniky. Počítá se s podporou cílené pracovní migrace cizinců a jejich integrace.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay