Občanský průkaz je z právního hlediska tzv. veřejná listina, kterou občan České republiky prokazuje své jméno (popřípadě více jmen), příjmení, podobu a státní občanství České republiky, jakož i další údaje ve zmíněné veřejné listině zapsané.

Připomeňme, že občanovi se ex lege vydává občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem, nebo občanský průkaz bez strojově čitelných údajů.[1]

Občanský průkaz je ze zákona bez výjimky povinen mít každý občan, který dosáhl věku 15 let a má trvalý pobyt na území České republiky. Pozor, občanský průkaz může mít i občan, jehož svéprávnost byla omezena.

Oblíbenou otázkou zkoušejících ze správního práva je, zda občanský průkaz může mít i například pětileté dítě? Ano, již řadu let v Česku platí, že na aktivní žádost zákonných zástupců možno vydat OP i občanovi mladšímu 15 let, tedy i pětiletému dítěti. Této možnosti využívá stále více lidí zejména z důvodu  cest s dětmi do zahraničí. Obdobně možno na žádost OP vydat i občanovi, který nemá trvalý pobyt na území České republiky.[2]

Občan je povinen s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit občanský průkaz před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením, zneužitím dat v identifikačním certifikátu nebo jiným zneužitím. Občan je dále ze zákona povinen ohlásit neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu, že nastaly výše citované skutečnosti (tedy například zničení či ztráta OP).

Pakliže dojde k odcizení občanského průkazu je možno ohlásit tuto skutečnost taktéž i policii. [3][4]

Pro naši tématiku bude důležité, co se do OP ze zákona zapisuje. Proto si to nyní vytyčíme.

Údaji zapisovanými do občanského průkazu tedy jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, státní občanství, datum, místo a okres narození, rodné číslo, adresa místa trvalého pobytu, včetně označení tohoto údaje jako adresy úřadu, je-li takto označen v evidenci obyvatel, a rodinný stav nebo registrované partnerství.

Dále pak, u občanů narozených v cizině, se zapisuje pouze kód státu narození, název místa a okresu nebo kód státu narození se zapisuje dle stavu ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu. Dodejme, že u občanů, kteří nejsou hlášeni k trvalému pobytu na území České republiky, se trvalý pobyt do občanského průkazu nezapisuje.

Dále se do OP provádí úřední záznamy obsahující nezkrácenou podobu jména, popřípadě jmen a příjmení. Nelze-li z důvodu nedostatku místa zapsat do občanského průkazu druhé jméno, zapíše se první jméno uvedené v rodném listě a místo druhého jména se zapíše první písmeno s tečkou. Obdobně se postupuje v případě zápisu tzv. složeného příjmení.

Ještě se do OP povinně ex lege zapisuje datum skončení platnosti, číslo a datum vydání občanského průkazu a označení úřadu, který jej vydal.[5]

V rámci strojově čitelných údajů se ze zákona do OP zapisuje do strojově čitelné zóny v tomto pořadí: kód dokladu, kód vydávajícího státu, číslo dokladu, kontrolní číslice, datum narození, kontrolní číslice, pohlaví, datum platnosti, kontrolní číslice, státní občanství, celková kontrolní číslice, příjmení, jméno, popřípadě jména občana; kontrolní číslice a celková kontrolní číslice jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.

A dále pak do tzv. 2D kódu: číslo občanského průkazu. Co je to 2D kód? 2D kódem se pro naši tématiku rozumí dvoudimenzionální čárový kód s vysokou informační hodnotou a schopností detekce a oprav při jeho porušení.

Do kontaktního elektronického čipu se v rámci OP zapisuje: identifikační certifikát občanského průkazu, jenž zahrnuje číslo občanského průkazu a identifikační údaje držitele, přístup k těmto údajům v kontaktním elektronickém čipu je chráněn identifikačním osobním kódem držitele.

Zapisuje se dnes do OP údaj o rodinném stavu? Jestliže občan včas příslušnému správnímu orgánu sdělí, že si nepřeje zapsání údaje o svém rodinném stavu nebo registrovaném partnerství, pak se tento údaj  do jeho občanského průkazu nezapíše, resp. ani nesmí zapsat.

Vysokoškolské tituly

Na žádost občana možno do občanského průkazu zapsat označení absolventa vyšší odborné školy, akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy, označení „docent“ nebo „profesor“ nebo vědeckou hodnost. Titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním právním předpisem.

Co s „překvalifikovanými osobami“? Získal-li občan více označení, titulů nebo vědeckých hodností a nelze-li je všechny z důvodu nedostatku místa do občanského průkazu zapsat, určí občan, nikoliv správní orgán, které z nich se zapíše.

Jak je i širší veřejnosti, doufejme, známo, občanský průkaz je zakázáno přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů (včetně správních úřadů)[6] nebo na pozemky. A nemůže se tak dít ani se souhlasem držitele občanského průkazu.

Hlavní řešený problém

Mezi jeden ze základních správně-právních atributů nakládání s OP je, že je ex lege zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

Jinak vyjádřeno, bez Vašeho souhlasu nemůže nikdo okopírovat Váš občanský průkaz, leda že by k tomu byl zmocněn nějakým zvláštním právním předpisem.[7]

Doplňme pro informační komplexnost, že následně musí být kopie pořízeného dokladu  zabezpečena  proti zneužití, ztrátě anebo neoprávněnému zpřístupnění třetím osobám.

V praxi se však vyskytuje jeden opomíjený problém, respektive dle autora tohoto článku, nesprávný výklad právního předpisu.

In medias res: Občan udělí souhlas s okopírováním svého OP[8], dodejme, že tento souhlas nesmí být v souladu s GDPR podmíněn poskytnutím určité služby či zboží, pak by se již z povahy věci nejednalo o svobodné udělení souhlasu.

Svobodný souhlas byl tedy udělen, nicméně tento souhlas v režimu zákona z. č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech nijak „nepřebíjí“ princip z článku pátého GDPR [9], že možno shromažďovat pouze nutné údaje – viz princip minimalizace zpracování osobních údajů. Připomeňme zásadu minimalizace údajů – osobní údaje musí být přiměřené a relevantní ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány. Správci a zpracovatelé mohou tedy získávat a uchovávat jen nezbytně nutné osobní údaje.

Jinak vyjádřeno, pakliže někdo dá souhlas s okopírováním svého občanského průkazu, neznamená to, že zpracovatel může en bloc zpracovávat všechny osobní údaje z OP. To by bylo rozporné s článkem pátým GDPR.

Uveďme si příklad, pakliže například banka či pojišťovna (ale i třeba obecní nebo krajský úřad)  se svobodným a určitým souhlasem klienta/občana si okopíruje jeho OP, neznamená to ještě automaticky, že může bez dalšího disponovat se všemi jeho údaji, které jsou v této veřejné listině zapsány. Seznam těchto údajů jsme si připomenuli v textu výše.

Příkladmo ve starších OP[10] je zapsán mimo jiné i rodinný stav držitele OP – např. „svobodný, vdaná“. Anebo relativně senzitivní údaj o tzv. registrovaném partnerství.[11] Dle odborného názoru autora tohoto textu by bylo právně rozporné, kdyby zpracovatel dále zpracovával například zmíněný údaj o rodinném stavu klienta žádajícího např. o zřízení běžného bankovního účtu. Jelikož tento osobní údaj týkající se rodinného stavu nepotřebuje k realizaci řízení ohledně zřízení zmíněného bankovního účtu.

Subjekt by měl tedy osobní údaje získané z OP nad rámec zákona anonymizovat. Souhlas udělený ke generálnímu okopírování OP dle z. č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, zde nemožno samozřejmě pokládat za dostačující k tomu, aby subjekt porušoval zásadu minimalizace plynoucí z článku pátého GDPR.

Jak bylo uvedeno výše, bez souhlasu (až na vzácné zákonné výjimky) není možno kopírovat občanské průkazy. Avšak i když je souhlas ke kopírování svobodně, určitě a vážně subjektem udělen, neznamená to otevřené dveře k porušování zásady z článku pátého GDPR, tedy zásady minimalizace zpracování osobních údajů. Připomínáme alfu a omegu GDPR: shromažďovat osobní údaje je možno pouze a jen ke stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu.

Autor nepopírá, že v aplikační praxi tato skutečnost může přivodit určité technické či organizační problémy, nicméně ochrana soukromí a osobních údajů je důležitým a nezadatelným ústavním právem a nutno k ní přistupovat s náležitou péčí. 

JUDr. Petr Kolman, autor působí jako právník, vysokoškolský pedagog na VŠ Ambis a v rozkladové komisi ÚOOÚ. Článek ovšem nevyjadřuje názory a stanoviska citovaných institucí.   

Foto: MV ČR

---

[1] Viz ustanovení § 2 odst. 2 z. č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech

[2] Srov. ustanovení § 2 odst.  4 z.č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech

[3] Dodejme,  ohlásit ztrátu nebo odcizení občanského průkazu může občan rovněž ministerstvu vnitra v případě, že současně podává žádost o vydání občanského průkazu, dále pak v zahraničí musí občan ČR  ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, nebezpečí zneužití dat v identifikačním certifikátu nebo zničení občanského průkazu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu.

[4] Srov. ustanovení § 14odst. 1 z. č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech

[5] Např. Vydal/ Authority:  Magistrát města Brna (název vydávajícího správního se uvádí jen v českém jazyce).

[6] A to i včetně objektů vojenských, celních a policejních

[7] Což je dnes  výjimečné.

[8] Dodejme, že manželka  nemůže dát souhlas s kopírováním OP svého manžela a naopak.

[9] GDPR – General Data Protection Regulation, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně FO  v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

[10] V novějších (včetně těch aktuálně vydávaných) OP je tato informace uváděna pouze fakultativně, tedy pokud s tím souhlasí majitel OP. Viz § 3 z. č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech

[11] Dodejme, že údaj o registrovaném partnerství se do OP zapisuje sice jen fakultativně, avšak to nic nemění na prapodstatě řešené tématiky. Udělením souhlasu se zápisem citovaného údaje přirozeně nedává registrovaný partner bianco šek k nakládání s tímto údajem.