Blížícímu se zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů by se měl vbrzku přizpůsobit i jednací řád Senátu. Novelu zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, předloží na příštím jednání, které se uskuteční v pondělí 17. srpna, Ministerstvo vnitra k posouzení vládě. V případě, že členové vlády novelu schválí, dostane ji k projednání Sněmovna.

Součástí každého návrhu nového zákona má být seznam povinností, které by přinesl. Seznam ve formě tabulky má obsahoval i přehled sankcí hrozících při jejich neplnění a přehled rušených povinností. Cílem je, aby se lidé snadněji orientovali v právních předpisech. Loňská novela zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů, se dotkla asi 60 zákonů, které kvůli ní bylo nutné upravit, nedotkla se ale zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. „Jednací řád Poslanecké sněmovny tedy již byl novelizován a adaptován na změny související s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jednací řád Senátu však nikoli,“ stojí v předkládací zprávě Ministerstva vnitra.

Podle uvedeného ministerstva jde proto o naléhavou změnu, která má technický charakter – stanoví například, že k pozměňovacím návrhům se bude muset přikládat informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z tohoto pozměňovacího návrhu. Stejně tak se bude přehled přidávat k usnesení senátních výborů, pokud doporučí vrátit návrh nějakého zákona Sněmovně s pozměňovacím návrhem. Pozměňovací návrhy budou existovat pouze v elektronické podobě. V podrobné rozpravě k návrhu senátního návrhu zákona bude možné podávat pouze odůvodněné pozměňovací návrhy.

Předklad přímo stanoví, že návrh senátního návrhu zákona, návrh zákonného opatření Senátu a pozměňovací návrh k návrhu zákona, k návrhu senátního návrhu zákona nebo k návrhu zákonného opatření Senátu se budou zpracovávat a předkládat v elektronickém systému tvorby právních předpisů.

„Projednávání předmětných změn jednacího řádu Senátu je dlouhodobě ovlivněno skutečností, že Senát tyto změny vnímá nikoli pouze v kontextu digitalizace legislativního procesu, ale v širším kontextu Senátem požadovaných změn lhůt a postupů při projednávání návrhů zákonů postupovaných Senátu Poslaneckou sněmovnou,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu novely. Senátoři například dlouhodobě usilují o prodloužení lhůty k projednání zákonů z nynějších 30 na 60 dnů.

Zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů schválil Parlament v polovině roku 2016. Plné spuštění bylo naplánováno na počátek příštího roku, Sněmovna ho ale loni odložila na rok 2022.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay