Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti se vrací do Sněmovny

Po projednání návrhu novely zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, požaduje Senát opravu legislativních chyb v té části normy, která zachovává možnost odpočtu úroků z hypotéky od základu daně z příjmů. Cíl návrhu – tedy zrušení daně z nabytí nemovité věci – však zachovává, stejně jako možnost odpočtu úroků. Předloha tak míří opět do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která o ní pravděpodobně rozhodne v září.

Původně vláda spolu se zrušením daně navrhla, aby si u úvěrů na bydlení poskytnutých po 1. lednu 2022 nemohli kupující odečítat zaplacené úroky od základu daně z příjmů. Při závěrečném schvalování ale Sněmovna přijala pozměňovací návrh, který odpočty zachovává. Snížila však nejvyšší možnou částku z nynějších 300 000 korun na polovinu.

Podle předsedy senátního hospodářského výboru Ing. Vladislava Vilímce a ministryně financí JUDr. Aleny Schillerové, Ph.D., však tato část návrhu obsahuje chyby. „Prošel nám paskvil neprovázaný na celé znění zákona,“ konstatovala ministryně Schillerová. Poukázala i na to, že na uvedeném poslaneckém návrhu nespolupracovalo Ministerstvo financí, které běžně poslancům nabízí zpracování pozměňovacích návrhů tak, aby byly legislativně v pořádku.

Senátní pozměňovací návrh kromě jiného stanoví, že na úvěry poskytnuté do konce roku 2020 se bude vztahovat limit odpočtu úroků 300 000 korun, na úvěry poskytnuté od příštího roku už jen nový limit 150 000 korun.

Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Ministryně Schillerová připustila, že se v minulosti bránila zrušení této daně, protože výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši 13 miliard korun není zanedbatelný. Fiskální dopad zrušení daně odhadla na deset miliard korun s tím, že část peněz se státu vrátí na jiných daních. Ujistila také, že i kdyby Sněmovna zákon stvrdila až v září, poplatníci nebudou muset daň platit.

Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze standardní cestou vrátí. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.

Zákon zároveň prodlužuje tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení, a to z pěti na deset let. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.


Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

 

Go to TOP