Ministerstvo spravedlnosti ČR vypracovalo návrh k whistleblowingu, kterým se má do českého právního řádu implementovat evropská směrnice o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání. Vlastní návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání připravila také skupina poslanců za Pirátskou stranu. Jak stojí v jejich dnešním tiskovém prohlášení, je návrh téhož zákona předložený Ministerstvem spravedlnosti neefektivní.

Piráti kritizují zejména navrhovaný vznik agentury, která by spadala pod resort spravedlnosti a mimo jiné by vydávala oznamovatelům potvrzení o jejich postavení. Podle pirátské předlohy by měl tzv. whistleblowerům zajišťovat podporu úřad Veřejného ochránce práv.

Předloha Ministerstva spravedlnosti, které 29. července končí připomínkové řízení, převádí do českého právního řádu evropskou směrnici vydanou v říjnu loňského roku. Mimo jiné zavádí přestupek odvetného opatření vůči oznamovateli či přestupek vědomě nepravdivého oznámení.

Návrh stanoví, že oznamovatel nesmí být vystavený odvetě, tedy například neodůvodněnému snížení osobního příplatku, změně rozvržení pracovní doby nebo předčasnému ukončení smlouvy. Pokud před soudem poukáže na to, že byl takovým změnám vystaven, bude muset zaměstnavatel sám prokázat, že se nejednalo o odvetu za oznámení. Soud také bude moci předběžným opatřením nařídit, aby se zaměstnavatel jakýchkoliv odvetných opatření zdržel.

Oznamovací systém navrhovaný resortem spravedlnosti má mít dvě roviny, vnitřní a vnější. Zákonem vymezené subjekty budou muset pro oznamovatele zavést systém zaručující zachování důvěrnosti včetně údajů o oznamovatelích. U vnějšího systému ministerstvo počítá se vznikem agentury, jež má vydáváním potvrzení o postavení oznamovatele posílit jejich ochranu při jednání se zaměstnavatelem i procesní postavení u soudu. Právě to kritizují kromě Pirátů i některé nevládní organizace.

Předklad Pirátů pak výslovně zakazuje odvetné kroky vůči oznamovateli, jako jsou psychický nátlak, veřejná dehonestace, šikana, účelové přeřazení na jinou pozici či ztráta zaměstnání. Ochrana se netýká jen samotného oznamovatele, ale též osob blízkých či podílejících se na přípravě oznámení. Proti odvetným opatřením by se bránili soudně, inspekce práce by za ně mohla uložit až milionovou sankci. Na druhou stranu za vědomě nepravdivé oznámení by oznamovateli hrozil postih až 50 000 korun a neměl by nárok na ochranu.

Oznamovateli by mohli být například příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci a členové orgánů firem nebo zaměstnanci, a to včetně státních. Velké veřejné instituce (kupříkladu vysoké školy, Česká televize a Český rozhlas…) by ze zákona musely určit osobu, která by podněty přijímala a prověřovala je. Ta by nemusela tajit totožnost oznamovatele. Oznámení by mohla být podle návrhu i anonymní.

Novou předlohu zákona o whistleblowingu, kterou předložila skupina opozičních poslanců, nejprve posoudí vláda. Poté by o ní měli rozhodnout zákonodárci.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay