Lepší ochrana oznamovatelů: nová pravidla EU začnou platit v roce 2021

Lidé, kteří upozorní na porušování zákona nebo veřejného zájmu, budou v Evropské unii chráněni před případnou odplatou svých zaměstnavatelů. Členské státy dnes schválily pravidla, která mají oznamovatelům zajistit možnost informovat o nekalých činech bezpečnou cestou. Unijní země budou mít dva roky na začlenění nové směrnice do svého práva.

Ministři spravedlnosti států bloku na dnešním zasedání v Lucemburku potvrdili směrnici, kterou na jaře schválil Evropský parlament. EU zajistí vyšší úroveň ochrany oznamovatelů v řadě odvětví včetně zadávání veřejných zakázek, finančních služeb, předcházení praní peněz, bezpečnosti výrobků a bezpečnosti dopravy, jaderné bezpečnosti, veřejného zdraví, ochrany spotřebitele a ochrany údajů.

Nová pravidla zavádějí povinnost vytvořit bezpečné kanály pro oznamování aktivit porušujících právní předpisy EU, a to uvnitř podniků či organizací i vůči veřejným orgánům. Norma také chrání oznamovatele před odvetou, třeba zastrašováním či obtěžováním. Oznamovatelé, někdy označovaní anglickým termínem „whistleblower“, by rovněž měli mít možnost právní pomoci a poradenství.

„EU usiluje o existenci dobře fungujícího demokratického systému založeného na zásadách právního státu. To zahrnuje zajištění vysoké úrovně ochrany v celé unii pro ty oznamovatele, kteří najdou odvahu vystoupit. Odhalení nezákonného jednání by pro nikoho nemělo znamenat ohrožení dobrého jména nebo zaměstnání,“ komentovala shodu finská ministryně spravedlnosti Anna-Maja Henrikssonová, jejíž země Radě EU předsedá.

Důležitost oznamovatelů při odhalování aktivit, které porušují právní předpisy EU a poškozují veřejný zájem, potvrdily i nedávné skandály jako LuxLeaks, Panama Papers či Cambridge Analytica. Podle zprávy, kterou nechala zpracovat Evropská komise v roce 2017, přichází EU kvůli chybějícím bezpečným kanálům pro oznamování nepravostí ve veřejném sektoru ročně o 5,8 až 9,6 miliardy eur.

Kompromisní znění obsahuje mimo jiné tyto hlavní prvky:

  • vytvoření kanálů pro oznamování v organizacích / orgánech správy: směrnice ukládá povinnost vytvořit účinné a efektivní kanály pro oznamování v podnicích s více než 50 zaměstnanci či v obcích s více než 10 000 obyvateli. To přispěje k rozvoji zdravé organizační kultury;
  • hierarchie kanálů pro oznamování: oznamovatelé jsou vybízeni, aby před použitím externích kanálů, které jsou veřejné orgány povinny zřídit, využívali interních kanálů pro oznamování v rámci svých organizací. Ovšem ani v případě, že se oznamovatelé rozhodnou využít externí kanály hned zpočátku, neztrácejí nárok na ochranu;
  • velký počet profilů osob, které jsou na základě nových pravidel chráněny: chráněné osoby zahrnují značné množství profilů osob, jež by mohly v rámci svého zaměstnání získat informace o porušení předpisů, jako jsou například zaměstnanci včetně státních úředníků na celostátní/místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, nevýkonní členové orgánů organizací, akcionáři apod;
  • široká oblast působnosti: nová pravidla se vztahují na oblasti, jako jsou zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní peněz, veřejné zdraví atd. V zájmu právní jistoty je seznam všech zahrnutých legislativních nástrojů EU uveden v příloze směrnice. Při uplatňování nových pravidel mohou členské státy jít nad rámec tohoto seznamu;
  • podpora oznamovatelů a opatření na jejich ochranu: nová pravidla zavádějí opatření, jejichž cílem je chránit oznamovatele před odvetnými kroky, jako je dočasné zproštění výkonu služby, převedení na nižší pozici či zastrašování. Chráněny jsou rovněž osoby, které oznamovatelům pomáhají, jako kolegové a příbuzní. Směrnice rovněž obsahuje seznam všech podpůrných opatření, která budou ve vztahu k oznamovatelům zavedena;
  • povinnosti orgánů a společností související s poskytnutím zpětné vazby: směrnice zavádí povinnost orgánů a společností reagovat na informace oznamovatelů a přijmout návazná opatření do 3 měsíců (s možností prodloužit tuto lhůtu u externích kanálů v řádně odůvodněných případech na 6 měsíců).

Směrnice bude nyní formálně podepsána a zveřejněna v Úředním věstníku. Členské státy budou mít dva roky na provedení nových pravidel ve vnitrostátním právu.


Zdroj: ČTK+ Mgr. Alžběta Recová

Foto. Pixabay

Go to TOP