Nejvyšší správní soud přerušil projednávání kasační stížnosti spolku Svoboda projevu kvůli pokutě, již spolek dostal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. NSS navrhuje Ústavnímu soudu částečně zrušit povinnou registraci pro vedení volební kampaně u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

Volební senát NSS navrhuje Ústavnímu soudu, aby zrušil část volebního zákona, která umožňuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí pokutovat osoby, které vystupují ve volební kampani kriticky vůči některému z kandidátů či kandidujících politických stran, aniž by je předtím Úřad pro tento úřad zaregistroval.

Žalobce – spolek Svoboda projevu – dostal od Úřadu pokutu 27 tisíc Kč za to, že před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, aniž by se nechal Úřadem registrovat jako tzv. třetí osoba ve volební kampani, nechal publikovat v novinách a na plakátech inzeráty s nadpisem „Proč nám chce Andrej Babiš vládnout“ a tiskl pozvánky na besedy spojené s projekcí dokumentárního filmu Selský rozum a prodejem knihy Žlutý baron. Krajský soud v Brně jeho žalobu zamítl, spolek se proto obrátil na Nejvyšší správní soud s kasační stížností.

Institut tzv. registrované třetí osoby, která se hodlá účastnit volební kampaně ve prospěch či neprospěch kandidujících subjektů, do zákona o volbách do Parlamentu České republiky přinesla novela tohoto volebního zákona č. 322/2016 Sb. Původní vládní návrh zákona s povinnou registrací třetích osob nepočítal; do návrhu zákona se dostala až při jeho projednávání na základě pozměňovacího návrhu ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny.

Volební senát NSS v čele s předsedou Tomášem Langáškem dospěl k závěru, že povinnost třetích osob registrovat se pro účely vedení volební kampaně (jejíž nesplnění je sankcionováno jako přestupek) je zásahem do svobody projevu. Cíl této úpravy – zvýšení transparentnosti kampaně – je sice legitimní, lze ho však dosáhnout jinými, do svobody projevu méně zasahujícími prostředky, např. stanovením povinnosti uvádět na propagačních materiálech údaje o jejich zadavateli a zpracovateli. „Kampaň nemá být anonymní, ve slušné společnosti je správné žádat, aby se každý pod svůj projev i podepsal“, shrnul názor volebního senátu Tomáš Langášek.

Něco jiného je však podmiňovat účast v kampani, a tedy realizaci svobody politického projevu, předchozí registrací u orgánu veřejné moci. Podle volebního zákona se registrovaná třetí osoba může účastnit volební kampaně až ode dne následujícího po okamžiku této registrace, čímž se registrace ve skutečnosti stává povolením. „Svoboda projevu a zejména politického projevu je nezbytným předpokladem volné soutěže politických sil v demokratickém právním státě – podmiňovat její uplatnění předchozím povolením či registrací u mocenských orgánů, pod trestem pokuty, je překročením tabu její nedotknutelnosti“, uzavřel Tomáš Langášek.

Volební senát proto Ústavnímu soudu navrhl, aby zrušil příslušná ustanovení volebního zákona, konkrétně § 16h odst. 1 písm. a) a § 16 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, která stanoví povinnost tzv. třetí osoby registrovat se před vstupem do volební kampaně u Úřadu a pokutu za porušení této povinnosti.

Usnesení o přerušení řízení a předložení návrhu Ústavnímu soudu ze dne 14. července 2020 č. j. Ars 4/2019-53 je k dispozici zde.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay