Je tomu přesně rok, co vstoupila v účinnost novela advokátního zkušebního řádu. Podle ní musejí budoucí advokáti před praktickou písemnou a ústní zkouškou nově složit ještě písemný test z teorie. Přístupový test každého uchazeče obsahuje sto různých otázek z ústavního a správního práva, trestního práva, občanského, rodinného a pracovního práva, obchodního práva a z předpisů o poskytování právních služeb. Smyslem změny bylo zajistit, aby se k praktické části zkoušky dostali jen ti uchazeči, kteří jsou na ni dostatečně připraveni a uspokojivě zvládli teoretickou část. Složení testu je nutnou podmínkou pro připuštění k písemné a ústní části advokátní zkoušky.

Na to, jak se systém zavedl v praxi, se Advokátní deník zeptal JUDr. Radima Mikety, člena představenstva, který má vzdělávání a výchovu na starost, a JUDr. Karla Brücklera, předsedy zkušební komise ČAK.

 

První otázka na vás oba je nasnadě, a to, jak hodnotíte zavedené změny. Myslíte si, že se nový systém osvědčil?

RM: Domnívám se, že na hodnocení je ještě příliš brzy a stále jsme tedy spíše ve stádiu sbírání dat. K jejich objektivnímu hodnocení lze přistoupit nejdříve poté, co absolventi písemných testů budou ve větším počtu absolvovat také písemnou a ústní část zkoušky.

KB: Ano na celkové hodnocení je brzy, ale snad již nyní můžeme konstatovat, že systém písemných vstupních testů se zatím osvědčil zvlášť po technické stránce. Je vnímán jako uživatelský příjemný. Systém vyhodnotí úspěšnost testu obratem, advokátní koncipienti se tak dozví výsledek bezprostředně po ukončení testu. Z dosavadní zkušenosti po obsahové stránce některé otázky – v rozsahu cca dvou procent – upravujeme tak, aby byly více srozumitelné a jednoznačné. V příštím roce také plánujeme částečnou obnovu testových otázek. Z reakce advokátních koncipientů plyne, že písemné vstupní testy je donutily pojmout přípravu v širším záběru, a mají šanci tak zjistit, kde mají ještě rezervy, a na tuto oblast se více zaměřit.

 

Pandemie Covid-19 a s ní související opatření ovlivnila i uskutečnění testování uchazečů v době nepřístupnosti Komory. Budou moci všichni, kteří měli jarní termín zkoušek, absolvovat zkoušky na podzim a ovlivní to nějak uchazeče, kteří se přihlásili až k podzimnímu termínu?

RM: Termíny písemných testů byly toliko posunuty v čase a s ohledem na stav věci byl přizpůsoben i způsob a termíny k přihlašování k ústní zkoušce. Žádný z uchazečů by tak neměl být zásadním způsobem krácen na svých právech, byť pandemie zasáhla i tuto oblast. Všichni pracovníci odboru výchovy a vzdělávání se také snaží, aby uchazečům vycházeli vstříc, samozřejmě s limity stanovenými zákonem, zkušebním řádem a dalšími předpisy.

KB: Já doplním, že pandemie se dotkla dvou termínů advokátních zkoušek, a to v měsících březen/duben a květen/červen. Tito kandidáti jsou výhradně a přednostně zařazeni v nejbližším možném „mimořádném“ termínu, tedy na srpen/září, a září/říjen. Pandemie se dále dotkla pouze jednoho termínu písemného vstupního testu a to červnového, kdy původní termín vstupního testu byl posunut v rámci několika dnů, Komora současně prodloužila možnost přihlašování k tomuto novému termínu, a tudíž měli možnost přihlásit se i kandidáti, kteří by se za normálních okolností mohli přihlásit až k pozdějšímu termínu testu s ohledem na splnění podmínky povinné tříleté praxe k původnímu termínu testu. Kandidáti tohoto termínu testu budou moci vykonat advokátní zkoušku (písemnou a ústní část) rovněž na podzim tohoto roku. Do podzimu tohoto roku tedy umožníme advokátní zkoušky všem kandidátům z jarních zrušených termínů.

 

Máte přehled o počtech uchazečů, kteří dělají písemné testy opakovaně? Je nějaký limit počtu opakování?

RM: Oproti našim předpokladům je úspěšnost výsledků uchazečů v písemných testech poměrně vysoká a zcela logicky jsou i tací, kteří písemné testy opakují, nejde však o jev masový. Počet opakovaní není limitován, ale zatím jsme žádného vícenásobného uchazeče nezaznamenali. Pokud by však existoval uchazeč, který by ani napotřetí či napočtvrté vstupní test nezvládl, jistě by bylo ke zvážení, zda v opakováních pokračovat a přistupovat k advokátní zkoušce, když se jeví jako nezvládnutelný již první základní přístupový krok.

KB: Pro lepší představu uvádím termíny, počty kandidátů a úspěšnost.

Termín listopad 2019             13 účastníků               92% úspěšnost

Termín leden 2020                 71 účastníků               94% úspěšnost

Termín březen 2020               98 účastníků               93% úspěšnost

Termín červen 2020               87 účastníků               90% úspěšnost.

 

Stalo se, že by byl některý z uchazečů vyloučen z písemného testu, například pro použití nedovolených elektronických zařízení?

RM: Žádný z uchazečů dosud z tohoto důvodu vyloučen nebyl, avšak rozhodně takový nedovolený „doping“ kategoricky nemohu vyloučit. I z tohoto důvodu jsou zvažována další opatření, znemožňující či aspoň podstatně ztěžující podobné nedovolené praktiky.

KB: Ne, nestalo a pevně věřím a doufám, že se tak nikdy nestane. Pravidla jsou dána a jsou akceptována. Kandidáti si navíc velmi dobře uvědomují, že podvádění při písemném vstupním testu by pro ně mohlo mít fatální následky.

 

Výsledky písemného testu Komora zveřejňuje na svých internetových stránkách. Neohradil se někdy vůči tomu některý z uchazečů, který v testu neuspěl?

RM: Výsledky testů se uchazeči dozví ihned po absolvování testu a následně mají možnost do svého testu na žádost nahlédnout. Výsledky jsou na internetových stránkách zveřejňovány anonymně pod přístupovým kódem uchazeče. Pokud se uchazeč proti svému výsledku ohradí, a již se tak i stalo, je oprávněnost jeho námitky posuzována individuálně s nepsaným pravidlem, že v případě oprávněných a důvodných pochybností o správnosti odpovědi se postupuje ve prospěch uchazeče.

 

V souladu s novým zkušebním řádem se zkrátila doba ústní části zkoušky, a to o čtvrtinu. Je stávajících 90 minut postačujících?

RM: Domnívám se, že tento rozsah zkoušky je zcela postačující. Je třeba zdůraznit, že advokátní zkouška nemá být zjišťováním encyklopedických znalostí uchazeče, ale má ověřit, zda je uchazeč schopen samostatně poskytovat právní služby. Uvedené zahrnuje jak složku znalostní, tak složku vnějšího projevu, zahrnující schopnost uchazeče správnou informaci srozumitelně formulovat a sdělit. Domnívám se, že uvedené je možné zjistit po několika málo větách a skutečně nemá být smyslem advokátní zkoušky „dolovat“ z uchazeče, zda konkrétní informaci ví, či nikoliv.

KB: Plně souhlasím. Nový zkušební řád upravil i jiné a další časové limity, např. pro písemnou část advokátní zkoušky. Zkušenosti ukazují, že časový limit 90 minut postačuje, výjimečně je překročen, a to v případě, kdy se kandidát lidově řečeno „zasekne“ a při tom z písemné části a z dosud probíhající ústní části je zřejmé, že problematiku ovládá. Navíc otázky jsou více zaměřeny na praxi, a orientace kandidáta a způsob řešení položené otázky umožňuje zkušebnímu komisaři rychleji a správněji zvážit výsledek zkoušky. Cílem skutečně není mentorování předpisů, advokátní zkouška není ani státní závěrečnou zkouškou a ani postupovou zkouškou na právnické fakultě. Advokátní zkouška má osvědčit orientaci kandidáta v problematice a schopnost řešit problém ku prospěchu klienta.

 

Zvýšilo se díky písemným testům procento uchazečů, kteří jsou velmi dobře připraveni k následným písemným a ústním zkouškám, nebo jste žádnou změnu nepozorovali? Přicházejí obecně uchazeči lépe nebo hůře připraveni, než dřív?

RM: Jak jsem již uvedl, na obecné a komplexní hodnocení je ještě příliš brzy, neboť vlastně až nyní přicházejí k ústním zkouškám uchazeči s absolvovanými písemnými testy a zatím se jedná jen o malý vzorek, ze kterého nelze činit relevantní závěry. Přístupové testy však byly primárně zavedeny proto, aby ke zkouškám nepřistupovali uchazeči s elementárními neznalostmi, jak se tomu stávalo dříve.

KB: Já bych ještě doplnil, že i toto je velmi individuální, liší se to kandidát od kandidáta. Někteří přicházejí na zkoušky velmi dobře teoreticky připraveni, s dostatečnou praktickou znalostí, jiní přicházejí bez praktických zkušeností. Na druhou stranu musíme mít na zřeteli, že zkušenost je nepřenosná, a nemůže mít zkušební komisař na kandidáty požadavek jeho znalostí a zkušeností. O to více je důležitější nejen role školitele po dobu advokátní koncipientské doby, ale také odborného vedení, role jakéhosi mentora, po složení advokátní zkoušky. Z těchto důvodů také roste rok od roku význam školení pro advokáty, které zabezpečuje Odbor výchovy a vzdělávání České advokátní komory ve spolupráci s předními odborníky a lektory a regionálními zástupci ČAK.

 

Redakce AD
Foto: Pixabay, fotoarchiv ČAK