NS zveřejnil celý text rozhodnutí ve věci přezkumu příkazu k odposlechu

Specializovaný senát trestního kolegia Nejvyššího soudu vydal dne 27. května 2020 ve věci přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního hovoru, který iniciovala navrhovatelka Mgr. Jana Nečasová, celkem tři výroky, jimiž konstatoval, že zákon byl porušen v části týkající se navrhovatelky už prvotním příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Okresního soudu v Ostravě dne 5. září 2012, a v návaznosti na to pak příkazem k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Krajského soudu v Ostravě dne 4. ledna 2013, a stejně tak i dalším následným příkazem k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Krajského soudu v Ostravě dne 3. května 2013.

Nejvyšší soud upozorňuje na některé zcela zavádějící informace, které se v souvislosti s předmětným usnesením objevily v médiích. Zejména upozorňuje na to, že vydané rozhodnutí se týká pouze navrhovatelky Mgr. Jany Nečasové, odposlechy ostatních spoluobviněných se senát z povahy věci vůbec nezabýval, nemohl tak nijak zpochybnit jejich zákonnost, jak některá média opakovaně a nepravdivě uvádějí. Rovněž nemůže být pravdou, že vydané rozhodnutí odporuje ustanovení § 88 odst. 6., zákona číslo 141/1961 Sb., trestního řádu, který za přesně stanovených podmínek připouští užití odposlechu také v jiné trestní věci. Senát se takovou otázkou při svém rozhodování vůbec nezabýval, nebyla předmětem rozhodování a žádný výstup směřující k hodnocení použití odposlechů v jiné trestní věci z tohoto řízení ze strany Nejvyššího soudu nevzešel.

Ve zveřejněném rozhodnutí sp. zn. 4 Pzo 19/2019 upozorňuje Nejvyšší soud zejména na tyto jeho nosné důvody: „ …pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá, resp. příkaz musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno (nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06)… …z předmětného příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 0 Nt 5908/2012/V (V 269/2012), není seznatelné, kterými konkrétními skutkovými okolnostmi podepřenými jakými indiciemi měla být skutková podstata kterého trestného činu naplněna, a jaký, resp. jaké trestné činy jsou tedy v jednání navrhovatelky spatřovány a jakým způsobem se měla na jejich páchání podílet, což nevyplývá ani z přiloženého důkazního materiálu.“

Proto se stalo také zcela bezpředmětným přezkoumávat dva v pořadí následující příkazy k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydané Krajským soudem v Ostravě 4. ledna 2013 a 3. května 2013. Jestliže Nejvyšší soud označil za nezákonný už prvotní příkaz, kterým byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu povolen, pak už jen proto nelze shledat zákonnými příkazy prodlužující dobu trvání takového odposlechu.

Advokátní deník požádal o krátký komentář k rozhodnutí NS JUDr. Tomáše Sokola, místopředsedu ČAK a prezidenta Unie obhájců:

„Je to trochu absurdní situace. Rozhodnutí Nejvyššího soudu má význam jako takové. Ato díky tomu, že se zabývá podmínkami, které musejí být splněny, aby mohl být nařízen odposlech telekomunikačního provozu. Z tohoto úhlu pohledu je zcela lhostejné, kdo byl odposloucháván. Mírnou absurditu vyvolaly mediální komentáře, zasazující rozhodnutí do kontextu, který je minimálně předčasný. To ostatně jasně říká i upozornění Nejvyššího soudu, které bylo vydáno v reakci na spekulace medií.

Jaký bude mít rozhodnutí vliv na následující trestní stíhání, ať již jde o osobu, vůči jejíž komunikaci byl odposlech nařízen, případně další osoby, které komunikovaly a jejich komunikace byla zaznamenána, nelze z rozhodnutí zjistit. Úvahy o tom, co se bude dít v trestních věcech, které nějak souvisejí, například spekulace o tom, že bude možné podávat návrhy na obnovu řízení, byly zcela nepodložené. Jediné, co lze důvodně očekávat, bude analýza toho, do jaké míry se obsah zaznamenané stal důkazem v následných trestních řízeních. To se nyní bez podrobného rozboru tvrdit nedá. Teprve pak bude možné mít nějaký názor a případně jej procesně relevantním způsobem vyjádřit. Mimochodem, k Nejvyššímu soudu byla podána dovolání ve věci tzv. Vojenského zpravodajství, kde, pokud je mi známo, byla zákonnost odposlechů také zpochybňována a je zcela nesporné, že se jí tedy bude muset příslušný dovolací senát rovněž zabývat.

Z mého pohledu je asi nejdůležitější pasáží již na webové stránce NS dostupného rozhodnutí ta, v níž se, mimo jiné, uvádí: ….není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet, přičemž je třeba, aby byl validní, což znamená, že musí pocházet ze spolehlivého zdroje a musí být dostatečně přesvědčivý. V žádném případě se nemůže jednat o pouhou spekulativní konstrukci, byť vedenou tzv. „užitečným záměrem“. Je tomu tak zejména proto, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř. představuje výrazný a citelný zásah do práva na ochranu soukromí. Proto je nezbytné trvat na tom, aby orgány činné v přípravném řízení (včetně soudce), důsledně respektovaly zákonné podmínky pro vydání příkazu a požadavky na jeho odůvodnění (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 4 Pzo 14/2016 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 4 Pzo 14/2018).

Nejde o žádné zásadní novum při interpretaci postupu dle § 88 trestního řádu, ale spíše o důrazné připomenutí nutnosti tento výklad respektovat při rozhodování o nařízení odposlechu. Jaké „vedlejší účinky“ bude rozhodnutí případně mít, se teprve uvidí. Poplach na konci minulého týdne byl podle mého soudu prozatím planý,“ uzavřel JUDr. Tomáš Sokol.

Zdroj: NS, redakce AD

Foto: Pixabay

 

Go to TOP