Odposlech nařizuje soud, i přesto je občas problém s jeho zákonností

Do centra pozornosti odborné i laické veřejnosti se v posledních letech několikrát dostaly policejní odposlechy, a to hlavně v případech, kdy je soudy odmítly uznat za zákonně získané. Mezi nejsledovanější z tohoto pohledu patří kauzy bývalého středočeského hejtmana a exministra zdravotnictví Davida Ratha, podnikatele Ivo Rittiga nebo manželky bývalého premiéra Petra Nečase Jany.

Povolování odposlechů upravuje § 88 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. Podle něj je povolení odposlechu možné pouze v souvislosti s vyšetřováním zločinu s alespoň osmiletou sazbou vězení. Žádost o něj podává na návrh policie státní zástupce, odposlech povoluje soud a je ho možné použít jen „pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“.

Již v minulosti byla – z různých důvodů – praxe při povolování odposlechů terčem kritiky. Kromě místní příslušnosti, se kterou se před čtyřmi roky vypořádal ÚS (nález soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka ale nemá přímý dopad na případy, v nichž se dříve uplatnil původní výklad vyhlášky), se objevovaly případy odposlechů „pro jistotu“. „Zjednodušeně řečeno je ‘nasadili’ na nějakého člověka a čekali, až se mihne nějaká trestná činnost,“ popsal běžnou praxi předseda pražského městského soudu JUDr. Libor Vávra.

Důležité rozhodnutí v této věci vynesli ústavní soudci na jaře roku 2016, kdy se zabývali vyhláškou o jednacím řádu státních zastupitelství a dotkli se při tom i praxe při povolování odposlechů. Podle ÚS se žalobci musejí v souladu s trestním řádem a právem obracet na místně příslušný soud i v přípravném řízení. Nemělo by se tedy stávat, že o odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než kde se stala údajná trestná činnost.

Dalším problematickým bodem odposlechů bývá počet a rozsah odposlouchávaných telefonních čísel v rámci jednoho případu. Na kongresu Právní prostor, který se konal na jaře 2017, soudce JUDr. Libor Vávra připomněl odposlechy exministra vnitra Ivana Langra. V této kauze „se posléze ukázalo, že mezi odposlouchávanými čísly byly i telefony dětí jeho přátel nebo sousedů“. Podle médií se objevily i případy, kdy policisté mezi navrhovaná čísla přidali telefony lidí, kteří s vyšetřovaným případem neměli nic společného

Odposlechy byly zpochybněny například i ve výše zmíněné kauze bývalého středočeského hejtmana a exministra zdravotnictví Davida Ratha, kdy se jejich zákonností a postupem policie nebo státních zástupců při jejich povolování zabývaly soudy všech stupňů, a to včetně Nejvyššího soudu.

V případu Jany Nečasové bylo podle Nejvyššího soudu nezákonné to, že odposlechy byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly povoleny. Nepoužitelné jsou podle NS i odposlechy dalších lidí z kauz, které spustil zásah na Úřadu vlády před sedmi roky.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

Go to TOP