V Německu sílí hlasy, aby se z ústavy odstranil pojem rasy. Podle navrhovatelů je v dnešní době přežitkem, který nemá v základním zákoně co dělat.

Diskutovaný výraz je obsažen ve třetím článku německé ústavy, který mimo jiné stanoví, že nikdo nesmí být znevýhodněn kvůli svému pohlaví, původu, rase, jazyku nebo náboženskému a politickému přesvědčení.

„Neexistují žádné rasy. Existují lidé,“ zdůrazňují politici, jejichž výzva v Německu vyvolala řadu souhlasných reakcí. Opoziční politici rovnou navrhli pojem rasa nahradit souslovím „etnický původ“, tak aby ústava nadále diskriminaci z těchto důvodů zakazovala.

Debatě se nebrání ani ministr vnitra Horst Seehofer, který řekl, že je připraven vést příslušné rozhovory. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že je důležitější omezit projevy rasismu v praxi.

Opatrnější je ministerstvo spravedlnosti, jehož mluvčí poznamenala, že příslušný článek v ústavě byl reakcí na zločiny nacistů, včetně pronásledování Židů. Autorům ústavy podle něj šlo o to zaujmout jasný postoj vůči rasovému šílenství.

Zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein ale nemá nic proti tomu, aby se toto slovo z ústavy vypustilo. Pojem rasy je podle něj sociálním konstruktem, který se dá zneužít i k ponižování lidí a jejich diskriminaci.

Na změnu německé ústavy je zapotřebí dvou třetin hlasů ve Spolkovém sněmu (na snímku) i ve Spolkové radě.

Základní práva a svobody lidem bez rozdílu rasy zaručují ústavy řady zemí. V Česku jsou ukotveny v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay