Vláda by mohla nově dostat možnost vyhlásit i stav nebezpečí

Ústavní zákon o bezpečnosti ČR by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Řekl to ministr vnitra Jan Hamáček, který návrh úprav předpisu představil po jeho projednání v Bezpečnostní radě státu. Dosud mohou stav nebezpečí vyhlašovat kraje, kabinet ale takovou pravomoc nemá. Podle ministra Hamáčka by byl mírnější stav nebezpečí v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav.

K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v posledních měsících. „Musíme aktuální zkušenosti využít a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby nám do budoucna umožnily pružněji reagovat na pandemii nebo riziko velkého rozsahu, jako je sucho nebo kyberútok,“ uvedl Jan Hamáček.

Ústavní zákon o bezpečnosti ČR nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. „Ten nejmírnější stav, kdy situace ještě není standardní, stav nebezpečí, není možné vyhlásit z pozice vlády na centrální úrovni,“ poznamenal Hamáček. Podle novely by kabinet měl dostat možnost vyhlásit stav nebezpečí pro celou ČR nebo její část. „To nám umožní reagovat pružněji a citlivěji na krizovou situaci,“ dodal.

Nouzový stav vyhlašuje vláda pro celé území republiky nebo jeho část v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek či bezpečnost. Vláda přitom musí vymezit, jaká práva občanů omezí a jaké povinnosti uloží. Nouzový stav může trvat nejdéle 30 dnů, prodloužit ho lze po souhlasu Sněmovny.

I ve stavu nebezpečí by měl kabinet mít možnost omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování, nebylo by ale možné omezit právo na stávku. Mechanismus schvalování by měl být stejný jako u nouzového stavu včetně případného prodlužování se souhlasem poslanců.

V zákonu o bezpečnosti by se také měla objevit nová úprava Ústředního krizového štábu. „Aby bylo naprosto jasné, jaké je postavení Bezpečnostní rady státu a Ústředního krizového štábu. BRS je pracovní orgán na koncepční úrovni, který má průběžně projednávat připravovaná opatření a legislativu, krizový štáb má vládu podporovat a pomáhat v době krize,” uzavřel ministr Hamáček.

Novela by mohla také vládě dát pravomoc požadovat při nouzovém stavu projednání návrhů ve lhůtě 72 hodin ve Sněmovně a ve lhůtě 24 hodin v Senátu. Ve stavu nebezpečí by kabinet toto právo neměl, uvedlo MV v tiskové zprávě.

Po dnešní prezentaci na BRS budou už v příštích dnech následovat jednání o legislativě s jednotlivými resorty. Jejich výsledkem by měly být i změny například v krizovém zákoně, zákoně o ochraně veřejného zdraví či energetickém zákoně. Za ideální by ministr Hamáček považoval, kdyby text zákona poslalo MV do legislativního procesu v létě a věří, že se podaří najít shodu napříč politickým spektrem.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

Go to TOP