Zákaz kouření nelze obcházet účelovým zakládáním klubů, konstatoval NSS

Zákaz kouření ve stravovacích zařízeních nelze obcházet účelovým zakládáním soukromých klubů. Nejvyšší správní soud (NSS) svým rozsudkem 2 As 340/2019 – 30 zveřejněným dne 26. ledna 2022  zamítl kasační stížnost provozovatele občerstvení v Mníšku pod Brdy u Prahy. Hygienická stanice mu v roce 2018 uložila pokutu 15 000 korun za to, že nechal hosty v provozovně kouřit a zákaz nevymáhal. V následujícím roce živnostníkovu žalobu zamítl Krajský soud v Praze.

 

Už krajský soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že omezení vstupu na členy klubu nevyjímá provozovnu z veřejnoprávní regulace, včetně zákazu kouření. Z hlediska všech podstatných znaků prý šlo o běžnou provozovnu stravovacích služeb, kde sice nevařili teplá jídla, ale prodávali nápoje a různé pochutiny.

V kasační stížnosti živnostník zopakoval, že provozovnu má pronajatou soukromý kuřácký klub a schází se tam pouze jeho členové. Zdůraznil, že kuřácké kluby mají dlouhou tradici a existují po celém světě. Uloženou pokutu označil za šikanózní omezování spolkové činnosti. Stát má podle stížnosti právo zakázat kouření, ale nemůže bránit dospělým, svéprávným lidem, které kouření a s tím spojené aktivity baví, aby se scházeli.

Provozovatel občerstvení zamítnutí očekával. „Zatím jsem to nečetl, zamítnutí jsem ale očekával, budeme se odvolávat k Ústavnímu soudu, protože se jedná o porušování ústavních práv členů klubu,“ řekl k aktuálnímu rozsudku NSS. Občerstvení v Mníšku pod Brdy podle něj stále funguje a schází se v něm zhruba 240 lidí, kteří kouří před vchodem.

Podle NSS je zřejmé, že provozovna de facto byla stravovací službou. Zákaz kouření se v Česku týká nejen restaurací s teplou kuchyní, ale i kaváren, náleven, barů nebo třeba čajoven. „To, zda se subjektu týká určitá regulace, se odvíjí též od faktické povahy jeho činnosti, přičemž povinnostem plynoucím mu ze zákona se nemůže vyhnout účelovým založením ‘soukromého klubu’, v němž by však tento subjekt fakticky provozoval (či umožňoval provozovat) regulovanou činnost,“ stojí v usnesení.

„Že se v téže veřejně přístupné provozovně simultánně mělo odehrávat i spolčování členů kuřáckého klubu, na zákaz kouření a povinnosti stěžovatele za daných okolností nemohlo mít vliv,“ doplnili soudci. V rozhodnutí však vyjádřili i jistou míru pochopení pro kuřáckou vášeň, která je sice zdraví škodlivá, není však nelegální aktivitou – stát ji pouze reguluje.

„Lze pochopit, že kouření může pro některé být i něčím jiným než jen fyziologickou potřebou. Ani Jean-Paulu Sartrovi při kouření oblíbené dýmky či ‘gauloisek’ nezáleželo ani tak na chuti tabáku jako spíše na významu aktu kouření,“ stojí v rozhodnutí, které dále odkazuje na jednu z knih slavného francouzského filozofa.

Vyšší desetitisíce členů, kteří mohou v Česku ve svých klubovnách kouřit, sdružuje nadnárodní asociace milovníků tabáku Smokers’ club LLC, uvedl ke kauze jednatel jedné z partnerských společností v ČR. Asociace se zaštiťuje mimo jiné stanoviskem pražských hygieniků z prosince 2018, podle kterého se zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek nevztahuje na provozovny asociace, protože Smokers’ club je zahraniční právnickou osobou se sídlem v USA a je řádným nájemcem nebytových prostor. Jedna z kluboven asociace přesto v současnosti vede u Městského soudu v Praze spor s Ministerstvem zdravotnictví o výklad rozhodnutí pražských hygieniků jinou hygienickou stanicí, které je podle asociace zcela v rozporu s dřívějším písemným oficiálním stanoviskem.

Celé znění rozsudku NSS 2 As 340/2019 – 30 naleznete ZDE.

 

Zdroj: ČTK, NSS
Foto: canva.com

 

Go to TOP