Pandemie COVID-19 zásadním způsobem zasáhla po celém světě sektor služeb, a to včetně advokátní profese. Ze dne na den se změnily dosavadní pracovní zvyklosti, práce z domova se stala novým pravidlem i tam, kde doposud proti tomuto trendu existovala intenzivní rezistence a jednání přešla do virtuálního světa.

Paradoxně však v době pandemie a nařízené home office došlo v obecné rovině dle provedených průzkumů k ještě většímu narušení tzv. work-life balance (rovnováha mezi pracovním a osobním životem). V důsledku omezeného pohybu osob a souvisejících restrikcí došlo k „rozplynutí“ pracovní doby. Z provedeného mezinárodního průzkumu vyplynulo, že např. ve Španělsku, Anglii a USA se tak ve skutečnosti pracovní část dne prodloužila o 2-3 hodiny denně, což vede k nárůstu stresu a přepracování.

U řady kolegů došlo zároveň ke značné sociální izolaci v důsledku velmi přísného zákazu vycházení v některých zemích – např. ve Francii byla povolená pouze jedna vycházka denně v okruhu jednoho kilometru od bydliště, a to pouze na hodinu, s nutností mít s sebou vyplněný formulář, včetně času odchodu.

Důsledky pandemie znamenají pro mnoho advokátů i citelnou ztrátu klientů, případně i (dočasné) uzavření jejich kanceláří a přerušení dosavadní advokátní činnosti. A s tím se pojí i narůstající obavy z budoucnosti. Jak jsme již informovali v Advokátním deníku, např. ve Francii se odhaduje, že až u 27 000 francouzských advokátů hrozí, že budou muset opustit advokátní profesi v důsledku této nepředvídatelné situace.

Dle mnoha studií se profese advokáta řadí k nejvíce stresovým povoláním. Pandemie tedy představuje v některých případech další extrémní tlak na jednotlivé advokáty, již tak vystavené značné psychické zátěži.

Výzkum z roku 2016 zabývající se situací amerických advokátů již tehdy vykázal alarmující závěry: 36 % dotázaných uvedlo problémy s alkoholem, 28 % deprese, 23 % intenzivní stres a 19 % úzkost. Dle studií je advokacie na druhém místě v žebříčku nejvíce spánkově deprivovaných profesí. Bohužel advokacie je i v tzv. „top 10“, co se týká sebevražd dle jednotlivých profesí – konkrétně na 8. místě.

V současné době je tedy ještě více než kdy jindy důležité o souvisejících problémech hovořit. Shodou okolností je měsíc květen celosvětově měsícem osvěty duševního zdraví. Americká národní pracovní skupina pro well-being advokátů proto při této příležitosti iniciovala týden zaměřený právě na duševní pohodu (well-being) advokátů. V této souvislosti zdůraznila pět hlavních pilířů well-being:

1. Fyzická stránka: síla. Jezte zdravě, dopřejte si dostatek spánku, regenerujte se ze stresu. Minimalizujte návykové látky a vyhledejte pomoc, pokud je potřeba.
2. Spirituální stránka: propojení. Podporujte význam a smysl ve všech aspektech vašeho života. Propojte práci a svůj život tak, aby byly v souladu s vašimi hodnotami.
3. Profesní a intelektuální stránka: zapojení a růst. Dlouhodobě se vzdělávejte a rozvíjejte. Snažte se o osobní satisfakci a růst v práci. Snažte se o dosažení finanční stability.
4. Sociální stránka: spojení. Udržujte vztahy, pocit soudržnosti a spolehlivou síť vazeb. Zapojte se do skupin, které jsou pro vás důležité.
5. Emoční stránka: pohoda. Pochopte, identifikujte a využívejte své emoce s rozvahou. V případě potřeby vyhledejte odbornou pomoc zaměřenou na duševní zdraví.

Zdá se, že post – pandemický advokátní svět by mohl být pod vlivem událostí citlivější k této problematice než doposud. O větší otevřenosti v oblasti well-being již nyní svědčí nárůst publikací i online webinářů a dalších vzdělávacích iniciativ mnoha mezinárodních advokátních organizací.[1]

JUDr. Eva Indruchová, LL.M., Ph.D., vedoucí mezinárodního odboru ČAK
Ilustrační foto: Pixabay

[1] Detailní informace o jednotlivých iniciativách advokátních komor již před pandemií naleznete v článku „Celosvětový fenomén: stres v advokacii a well-being advokátů“ v Bulletinu advokacie 1-2/2020.