Přesně před 30 lety byl v Československu zrušen trest smrti

Změna režimu v Československu po roce 1989 vedla i ke změně pohledu na trestání nejzávažnějších kriminálních činů. Před 30 lety, 2. května 1990, Federální shromáždění zrušilo v Československu trest smrti. Stalo se tak přijetím novely trestního zákona, v němž bylo do té doby ustanovení o trestu smrti obsažené. Zrušení trestu vstoupilo v platnost 1. července 1990, rozsudky smrti vynesené před tímto datem byly změněny na doživotí.

Zrušení nejvyššího trestu navrhla parlamentu federální vláda, jež k rozhodnutí dospěla většinou hlasů. Vládní návrh vysvětloval tehdejší generální prokurátor ČSFR Tibor Böhm tím, že trest smrti je nehumánní a nelze ho zdůvodnit jinými než pragmatickými argumenty. Je trestem absolutním a nenapravitelným v případě justičního omylu. Böhm také upozornil, že zrušení trestu smrti je podmínkou pro vstup republiky do “klubu skutečně demokratických států”.

V lednu 1991 byl zákaz trestu smrti zahrnut do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. V témže roce se Československo připojilo k dohodě Rady Evropy, která zakazuje vynášet a vykonávat tresty smrti. Všechna tato ustanovení přejala jako nástupnický stát v roce 1993 i ČR. Nejvyšším možným trestem je nyní podle trestního zákoníku, účinného od ledna 2010, doživotí. Výjimečným trestem se rozumí i trest odnětí svobody od 20 do 30 let.

Kontroverzní trest smrti platil v Československu od vzniku samostatného státu v roce 1918. Nová republika jej převzala z rakouského právního řádu. Absolutní trest pak zůstal zachován i v pozdějších úpravách trestního práva až do roku 1990. Celkem bylo v letech 1918 až 1989 v Československu popraveno na 1207 lidí (číslo nezahrnuje popravy za německé okupace; jen v pražské pankrácké věznici bylo popraveno gilotinou přes tisíc lidí).

Nejvíce poprav se uskutečnilo od května 1945 do konce roku 1948, kdy bylo popraveno na 750 osob, z toho přes 730 na základě takzvaných retribučních dekretů. Podle nich mimo jiné mimořádné lidové soudy soudily “nacistické zločince, zrádce a jejich pomahače”. Z politických důvodů bylo nejvíce lidí popraveno v letech 1948 až 1953, a to v téměř 190 případech. Mnohdy šlo o zinscenované procesy a justiční vraždy, jako například v případě političky Milady Horákové.

Poslední poprava v Československu se konala 8. června 1989 v Bratislavě. Štefan Svitek dostal absolutní trest za to, že umlátil sekerou manželku a dvě dcery. Poslední poprava v nynější ČR byla vykonána 2. února 1989. Vladimír Lulek byl odsouzený za pětinásobnou vraždu a pokus o vraždu. Poslední popravenou ženou se 12. března 1975 stala Olga Hepnarová, která úmyslně vjela nákladním vozem mezi lidi na zastávce tramvaje v Praze 7 a zabila osm lidí.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

Go to TOP