Česká advokátní komora se vyjádřila k návrhu „Lex Covid-19“

Aktualizované stanovisko k 3. 4. 2020: Ministerstvo spravedlnosti připravilo pro účely přijetí ve zrychleném legislativní procesu v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené,

Aktualizované stanovisko k 3. 4. 2020: Ministerstvo spravedlnosti připravilo pro účely přijetí ve zrychleném legislativní procesu v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (dále jen „Lex Covid-19“). Jde o opatření v oblasti justice, která přinášejí specifická řešení a která si kladou za cíl zmírnit důsledky krizové situace a přijatých mimořádných opatření.

Návrh byl předložen mimo připomínkové řízení, kdy výjimku pro takovýto postup udělil v souladu s Legislativními pravidly vlády předseda vlády. Lze souhlasit s tím, že zrychlený legislativní proces je důvodný pro neodkladná opatření, na kterých panuje široká shoda, a která mohou momentálně zmírnit dopady na podnikatele, zaměstnavatele a zaměstnance, ale i na celou řadu dalších osob, kterých se týká soudní nebo jiné řízení.

Česká advokátní komora nemohla uplatnit připomínky v rámci standardního připomínkového řízení, nicméně měla možnost se s návrhem seznámit prostřednictvím člena civilněprávní sekce ČAK doc. JUDr. Bohumila Havla, Ph.D., který byl přizván do pracovní skupiny pověřené přípravou návrhu zákona a který se podílel na novelizaci ustanovení insolvenčního zákona a zákona o obchodních korporacích a dále prostřednictvím předsedy insolvenční sekce a člena představenstva ČAK JUDr. Michala Žižlavského, který se dne 1. 4. 2020 účastnil společného jednání podvýboru pro exekuce a insolvence a podvýboru pro ochranu spotřebitele PS Parlamentu ČR.

Stanovisko Komory k „Lex Covid-19“ ve znění vládního návrhu ke dni 1. 4. 2020:

První část (definice, lhůty, insolvence a korporace) 

Legální definice mimořádných opatření při epidemii zahrnuje krizová opatření přijatá Vládou ČR a mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví, což se jeví na místě. Nad rámec toho ale zahrnuje také mimořádná opatření vydaná krajskou hygienickou stanicí, což není vhodné s ohledem na celostátní působnost navržené normy.

Zavedení možnosti prominout zmeškání lhůty nebo navrátit lhůtu pro vykonání úkonu ze strany vybraných subjektů soudních řízení nebo osob na řízení jinak zúčastněných se jeví jako vhodné.

Poměrně rozsáhlé jsou navržené změny insolvenčního zákona, což ovšem odpovídá předpokladu, že hlavním problémem lidí, podnikatelů a firem bude insolvence, a že největší nápor čeká insolvenční justici a insolvenční správce. Situace, kdy povinný není schopen plnit všechny své závazky totiž není řešitelná v právním rámci exekuce, ale musí být řešena v právním rámci insolvence.

Navržené řešení respektuje skutečnost že „stará“ oddlužení (zahájená před poslední novelou insolvenčního zákona) jsou vybudována na jiných základech než „nová“ oddlužení (zahájená po novele), a nesnaží se je ve stavu legislativní nouze transformovat na „nová“ oddlužení, což by byla koncepční změna. Počet „starých“ oddlužení je také řádově desetkrát vyšší než „nových“ oddlužení a lze ocenit, že návrh ustupuje od původně zvažovaného přerušování až sta tisíce „starých“ oddlužení, které by mělo potenciál přivodit kolaps insolvenční justice. Navržené změny oddlužení se jeví jako možné, pokud nebudou dále rozšiřovány, a pokud budou doplněny o posílení materiálních a personální kapacit soudů a insolvenčních správců, bez kterého zůstanou spíše jen na papíře.

Návrh dále obsahuje změny v oblasti insolvenčního práva podnikatelů, dočasně ruší povinnost dlužníka podat insolvenční návrh a pozastavuje možnost podávání věřitelských insolvenčních návrhů. Jako dočasná omezení na co nejkratší dobu lze taková opatření pochopit. Současně je ale třeba vnímat, že každá výhoda pro jednu stranu dlužnicko-věřitelského vztahu znamená možnou nevýhodu druhé strany. Podnikatel, který je věřitelem se snadno stává v důsledku druhotné platební neschopnosti dlužníkem. Navržené časové limity omezení se proto jeví jako hraniční. Pozastavení možnosti podávat věřitelské návrhy se jeví jako nadbytečné, bude-li mít dlužník k dispozici mimořádné moratorium (viz dále).

Jako odůvodněné se konečně jeví změny, které se týkají právnických osob, zejména snazšího rozhodování, prodloužení funkčního období členů orgánu korporací, lhůt ke svolání valné hromady a schvalování účetních závěrek v době trvání mimořádných opatření.

Druhá část (mimořádné moratorium) 

Navrhované změny dočasně začleňují do insolvenčního práva institut mimořádného moratoria pro podnikatele, jehož cílem je ochránit provozuschopné podniky, které se jen v důsledku dočasného výpadku, způsobeného mimořádnými opatřeními, dostaly do přechodných platebních potíží. To se jeví jako vhodnější nástroj ochrany dlužníka před věřiteli než pozastavení možnosti podávat věřitelské návrhy, které je navrhováno současně (viz výše). Časové testy mimořádného moratoria v délce tří měsíců bez souhlasu věřitelů a dalších tří měsíců se souhlasem věřitelů se jeví jako maximální možné. Jinak hrozí, že se budou věřitelé dlužníka sami stávat dlužníky, a to v důsledku své druhotné platební neschopnosti.

Pokud bude tato část návrhu přijata, je vhodné vypustit duplicitní nástroj dočasného pozastavení možnosti věřitelů podávat insolvenční návrhy (viz výše). 

Třetí část (exekuce)

Relativně samostatnou změnu představuje novela exekučního řádu; její těžiště je v úpravě obligatorního zastavení exekuce pro případ, že po dobu posledních tří let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních tří let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.

Většinu navrhovaných změn považuje Komora za aktuální situace za možnou a potřebnou, byť se v případě insolvenčního práva navrhované změny dostávají již na samou hranici testu ústavnosti. To však neplatí u navrhovaných změn exekucí. Jde o výňatek z návrhu novely exekučního řádu, který již nějaký čas projednává Poslanecká sněmovna jako tisk č. 545, a nepanuje na něm obecná shoda. Jde svou povahou o normu koncepční, nikoli akutně potřebnou k řešení krizové situace. Tato část navrhovaných změn nemůže obstát v ústavním testu proporcionality.

Podmínky zkráceného jednání Parlamentu ve stavu legislativní nouze nad rámec § 99 Jednacího řádu PS významným způsobem dotváří nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. března 2011, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 80/2011 Sb. Z něj plyne potřeba vykládat velmi opatrně a restriktivně, co je možné projednávat ve stavu legislativní nouze. Z bodu 85 odůvodnění nálezu například plyne, že co do obsahu je takto možné projednávat jen takové normy, které bezprostředně zamezují vzniku či trvání konkrétního, aktuálně ohroženého veřejného zájmu, pro který byl stav legislativní nouze vyhlášen. Zkrácené jednání v nouzovém stavu nesmí sloužit k přijímání „běžné“ legislativy, a již vůbec ne k přijímání norem koncepční povahy. Právě takovou normou ovšem navrhované změny v exekucích jsou, nehledě na to, že se dotýkají ústavního práva vlastnit majetek, a jejich přínos pro praxi je sporný.

Doporučení ČAK k „Lex Covid-19“ ve znění vládního návrhu ke dni 1. 4. 2020:

První část

Hlava I. (pojmy) – ČAK doporučuje přijmout, s výhradou k legální definici mimořádných opatření při epidemii, popsanou výše.

Hlava II. (lhůty) – ČAK doporučuje přijmout.

Hlava III. (insolvence) – ČAK doporučuje přijmout jako hraniční, maximálně však v rozsahu vládního návrhu ve znění k 1. 4. 2020 (bez jeho dalšího rozšiřování, a bez pokusů o implementaci norem koncepční povahy), s výhradami popsanými výše. Současně ČAK doporučuje posílit materiální a personální kapacity insolvenčních soudů a insolvenčních správců – bez toho zůstanou navržené změny jen na papíře a nebude možné je uvést do praxe.

Hlava IV. (právnické osoby) – ČAK doporučuje přijmout.

Druhá část (mimořádné moratorium)

ČAK doporučuje přijmout a současně vypustit dočasné pozastavení možnosti podávat věřitelské insolvenční návrhy (viz výše).    

Třetí část (exekuce)

ČAK doporučuje vypustit z návrhů projednávaných ve stavu legislativní nouze a tuto problematiku řešit standardním legislativní postupem.

 

Představenstvo České advokátní komory

Foto: redakce AD

 

Go to TOP