Vzniká zákon o sociálním podnikání, vláda a Parlament ho dostanou příští rok

V Česku vzniká nový návrh zákona o sociálním podnikání. Má nastavit pravidla fungování i podporu podniků, které zaměstnávají lidi se znevýhodněními. Vláda a Parlament by normu k projednání mohly dostat začátkem příštího roku.


Je poměrně klíčové, že po 15 letech, kdy se snažíme sociálně podnikat a pracovat s lidmi se znevýhodněním, dostane podnikání nějaký právní rámec,“
uvedl výkonný ředitel společnosti Kolibřík CSR Zdeněk Kosour.

Podle senátorky Mgr. Adély Šípové se zákon dopracovává a zatím není možné říct, zda si návrh osvojí vláda, nebo ho předloží poslanci či senátoři. Podle Kosoura mají autoři předlohy ambici, aby jejich norma patřila k prvním, které bude nová Sněmovna projednávat.

Dosavadní pokusy o uzákonění pravidel pro sociální podniky ztroskotaly. Zákon slíbila už v předminulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců premiéra Mgr. Bohuslava Sobotky. Norma měla původně platit od roku 2017. Tým tehdejšího ministra pro lidská práva Mgr. Jiřího Dienstbiera návrh sice připravil, shoda na něm ale nebyla. S právní úpravou počítala i Babišova vláda, návrh normy zveřejnil úřad vlády začátkem roku 2019. Kabinet do letošních říjnových voleb ale předlohu neprojednal.

Ředitelka pro sociální oblast ze společnosti Etincelle Kateřina Broža řekla, že se zásady chystaného zákona ve srovnání s verzí z roku 2019 příliš nemění. Minulá norma počítala s tím, že sociální podnik zisk využívá k prospěšnému cíli či svému rozvoji a bere ohled na životní prostředí. Mezi znevýhodněné pracovníky měli patřit postižení, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé s malými dětmi, ve vyšším věku, bez vzdělání či s trestní minulostí. Podle minulého návrhu měly dotace tvořit nejvýš 70 procent příjmů sociální firmy. Stát měl vyplácet příspěvky na investice, pracovní místa či provozní náklady. Status sociálního podniku mělo přiznávat Ministerstvo práce, vést mělo i registr. Integrační podniky měly mít možnost získat vyhrazené veřejné zakázky. Ty byly dosud jen pro právnické osoby s aspoň polovinou postižených pracovníků.

Nyní se debatuje třeba o pravidlech pro veřejné zakázky. Nový návrh by mohl obsahovat také výši příspěvků na zaměstnávání či dobu vyplácení. Podpora by se poskytovala po dobu práce v sociálním podniku a v prvním roce by mohla činit dvojnásobek minimální mzdy.

Zástupci sociálních společností poukazují na to, že stát nyní podporuje příspěvkem zaměstnávání postižených. S handicapovanými pracuje 174 sociálních podniků s 300 provozovnami v republice a na chráněném trhu práce je celkem 3500 společností. Díky zákonu by podniků mohlo přibýt, nabídly by práci i dalším znevýhodněným“, míní Kosour. „Varianta, kdy se snažíme lidi začlenit na trh práce, je pro ekonomiku nejvýhodnější,“ dodala senátorka Šípová.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP