Odklad exekuce je stav řízení, v němž exekuční soud a exekutor neprovede exekuci, a nečiní tedy úkony, které by bezprostředně vedly k vynucení povinnosti dlužníka. Smyslem návrhu na odklad exekuce je předcházení nepříznivým, a často i neodčinitelným následkům pro povinného, které by v případě bezodkladného provedení exekuce vznikly. Odložení exekuce představuje možnost procesně reagovat na nastalou a přechodnou mimořádnou osobní, ekonomickou a sociální situaci dlužníka. Jinými slovy odklad exekuce chrání dlužníka před jejím samotným provedením. Jeho konkrétní podoba a podmínky se liší podle jednotlivých způsobů výkonu exekuce.

Odklad a srážky z příjmu povinného

Právní úprava výpočtu srážek ze mzdy je upravena v ustanovení 276 an. občanského soudního řádu. V této souvislosti je třeba připomenout, že se jedná o výpočet, kdy srážka ze mzdy je odvozena z čisté mzdy dlužníka. Dojde-li tak v důsledku aktuální virové krize ke snížení jeho příjmu, dojde zároveň ke snížení srážky ze mzdy. Nezabavitelná částka zůstává nedotčena. V případě, že se zaměstnanec dostane na 60 procent své původní čisté mzdy, je velice pravděpodobné a téměř jisté, že u většiny osob bude srážka z příjmu rovná nule. V takovém případě je návrh na odklad exekuce nadbytečný, když exekuce srážkami z příjmu povinného bude reálně odložena již pouhým snížením jeho mzdy. Možnost podat návrh na odklad exekuce tak padá v úvahu pouze u pár případů, kdy dojde například k výpadku jednoho z příjmů v rodině. Pokud dlužník namísto mzdy začne pobírat nemocenskou nebo ošetřovné nebo nějakou formu náhrady mzdy, jde jen o změnu druhu příjmu nebo jeho plátce, s čímž zákon počítá. V takovém případě není dán důvod odkladu exekuce.

Odklad exekuce při postižení bankovního účtu

V případě exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu (postižení bankovního účtu) se postupuje dle § 308odst. 1 o. s. ř. Banka nesmí vymáhanou částku vyplatit oprávněnému, resp. soudnímu exekutorovi, ale zároveň ji nesmí vyplatit ani povinnému. Banka tak musí vyčkat s nakládáním s pohledávkou, dokud jí exekutor nedoručí vyrozumění, že odklad byl zrušen. Jinými slovy dlužník se volné dispozice s bankovním účtem nedočká.

Odklad exekuce při prodeji movitých věcí

Dle doporučení Exekutorské komory mobiliární exekuce aktuálně nejsou prováděny. Z obavy z nich tak v současnosti není potřeba podávat návrh na odklad exekuce. Prodej movitých věcí rovněž v době virové krize nepřichází v úvahu, když není možné movité věci prodávat v dražbě.

Návrh na odklad u dohodnutých splátkových kalendářů

V případě uzavřených splátkových kalendářů není jejich odložení z podstaty věci možné. Splátkový kalendář není zákonem upravený způsob exekuce. Jedná se o plnění dlužníka, které je poskytováno na základě uzavřené dohody. Při úplné rezignaci na hrazení splátek nelze než přepokládat, že tyto bude muset dlužník po skončení krize doplatit. V opačném případě by soudní exekutor v budoucnu musel zvolit jiný způsob provedení exekuce. Bez telefonické dohody se soudním exekutorem tedy dlužník pouze zhoršuje svou situaci, kterou dříve nebo později bude muset vyřešit, a to i po případném uplynutí doby, po kterou bude exekuce odložena.

Závěr

Obecně lze říci, že podávat návrh na odklad exekuce aktuálně nemá u většiny dlužníků význam a zcela se tím míjí jeho procesní smysl. Každý by tak měl zvážit, zda pro něj místo návrhu na odklad exekuce není vhodnější kontaktovat soudního exekutora a pokusit se o domluvu. Žádný význam nemá ani podávat plošné návrhy na odklad exekuce tak, jak by mohla vyznít rada Člověka v tísni. Odložení exekuce je velice specifický případ, který reálně dopadá pouze na několik málo exekučních řízení, a to vždy na základě splnění všech zákonných podmínek. Zcela jistě nebude úspěšný u státních zaměstnanců, kteří ať už pracují, nebo ne, pobírají příjem v nezměněné výši.

Jednou z podmínek je také požadavek, aby odkladem nebyl postižen věřitel. Je-li v exekuci vymáháno výživné nebo je oprávněným fyzická osoba, odklad nebude povolen a návrh se zcela míjí účinkem. Jen zatěžuje soud a exekutora a brání jim vyřizovat jiná podání účastníků, kteří by nárok na vyhovění návrhu měli. Stát se navíc zaručil, že dá zaměstnavatelům peníze na mzdy zaměstnanců. Pouhá obava z nejistoty sama není důvodem odkladu. Výpadek příjmů musí skutečně nastat, povinnému musí hrozit neprodlené provedení jiného způsobu exekuce, který by pro něj znamenal vážnou újmu, a současně odkladem nesmí být postižen věřitel. Z výše uvedeného je zřejmé, že až na skutečně výjimečné případy se nejedná o účinnou pomoc v řešení aktuální krizové situace.

Autor JUDr. Antonín Blažek, působí jako advokát.
Foto: Pixabay