Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o obchodních korporacích

Prezident Miloš Zeman 29. ledna 2020 podepsal rozsáhlou novelu zákona o obchodních korporacích a další související zákony. Změna má zpřehlednit právní úpravu a snížit regulatorní zátěž podnikatelů. Umožní například rušit neaktivní firmy, což má bránit jejich možnému zneužití k podvodům.

Zákon o obchodních korporacích schválila Sněmovna 21. ledna 2020, na návrh Senátu do něj vložila volnější úpravu podmínek pro výplatu pevného podílu na zisku u společností s ručením omezeným.

Nynější zákon uvádí, že pevný podíl na zisku je v případě společnosti s ručením omezeným splatný do tří měsíců od schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá. Senát na návrh Tomáš Goláně navrhl rozšířit toto ustanovení tak, že tříměsíční lhůta bude platit jen tehdy, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla, že Ministerstvo spravedlnosti ČR tuto úpravu původně považovalo za nadbytečnou, ale  návrh Senátu nakonec ministerstvo podpořilo.

Na rozdíl od původního vládního záměru zachovává novela zákona o obchodních korporacích právo zaměstnanců na zastoupení v dozorčích radách velkých akciových společností. Nyní volí zaměstnanci společností s více než 500 pracovníky třetinu členů dozorčích rad. Kabinet v novele zákona o obchodních korporacích navrhl, aby volili jen jednoho. Předloha ale ve vládní verzi také předpokládala tříčlenné dozorčí rady, pokud stanovy neuvádějí něco jiného. Sněmovna však při závěrečném hlasování dala přednost návrhu ČSSD na zachování současného stavu.

Schválená předloha také umožní soudům nařídit likvidaci neaktivních obchodních korporací. Podmínkou bude, že společnost dvakrát po sobě nezaloží do sbírky listin účetní závěrku a současně nebude možné tuto společnost kontaktovat. Opatření má zabránit existenci neaktivních firem, které můžou sloužit pro daňové podvody a nelegální aktivity. Změny mají také zajistit větší transparentnost organizačních struktur kapitálových společností a družstev v situacích, kdy je členem jejich voleného orgánu právnická osoba. U takové právnické osoby bude muset být nově vždy dohledatelný člověk, který jejím jménem jedná a kterého lze případně volat k odpovědnosti.

O tématu Advokátní deník informoval již v minulosti ZDE.

Zdroj: ČTK

Foto: red. AD

Go to TOP