Zákonné zavedení sdílených pracovních míst Sněmovna podpořila

Zákonné zavedení sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí EU obsahuje vládní novela zákoníku práce, kterou dne 24. ledna 2020 podpořila Sněmovna.

Sdílené pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje především zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. „Česká republika potřebuje systém na podporu částečných, flexibilních úvazků,“ uvedla ministryně Jana Maláčová. Zaměstnavatele by chtěla motivovat ke zřizování sdílených míst dotacemi.

Náklady na sdílená pracovní místa

Poslanci Markéta Adamová Pekarová a Vít Kaňkovský poukazovali na to, že sdílená pracovní místa jsou pro zaměstnavatele dražší. Kritice čelí i plánované dotace zaměstnavatelům. Podle Stanislava Grospiče není také dobré se vydat cestou preference kratších úvazků, měly by se podle něj spíše podporovat úvazky dlouhodobé.

Dovolená za odpracovanou dobu

Dále by se dovolená podle vládního návrhu neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky.

Část novely zákoníku práce o vysílání pracovníků dále reaguje na evropský předpis, který má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.

Dalším cílem novely zákoníku práce je snížit administrativu. Zaměstnavatelé by už nemuseli vydávat potvrzení o ukončení dohody o provedení práce. Dostávali by jej nadále jen lidé se srážkami nebo s nemocenským pojištěním. Zákoník práce mimo jiné také upravuje doručování písemností zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situaci komplikovalo to, že si lidé poštu nepřebírali a že se firmy nenacházely na uvedené adrese z obchodního rejstříku. Nově se proto budou písemnosti považovat po určité lhůtě za doručené.

Zpřesnit se mají také podmínky pro výpověď, kterou dá pracovník kvůli přechodu na jinou práci.

Novela zákoníku práce by navíc zvýšila i jednorázové odškodnění pozůstalých po pracovníkovi, který zemřel v práci, a úhrada za zřízení pomníku či desky. V případě odškodného místo jednorázové částky nejméně 240 tisíc korun by to měl být nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy. Pro stanovení sumy se má používat průměrný výdělek za první tři čtvrtletí předchozího roku. Dosud se na pomník poskytovalo nejméně 20 tisíc korun, nově by to měl být alespoň 1,5násobek průměrné mzdy.

 

Zdroj: ČTK, foto archiv ČAK.

 

Go to TOP