MMR: Zákon o realitním zprostředkování bude zřejmě účinný od února

Zákon o realitním zprostředkování bude pravděpodobně účinný od začátku února 2020. Na odborném semináři to 7. ledna 2020 řekl Pavel Rakouš, vedoucí odboru realitní činnosti na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.  Zákon by měl změnit dosavadní volnou živnost na živnost vázanou s přísnějšími požadavky na odbornou kvalifikaci. Nová pravidla budou platit i pro zprostředkovatelské smlouvy a poskytování úschovy peněz.

Zákon již úspěšně prošel Sněmovnou a Senátem, nutný je již jen podpis prezidenta. Příprava zákona, jehož hlavním cílem je zlepšení fungování realitního trhu a ochrana klientů realitních kanceláří, podle Pavla Rakouše trvala osm let.

Zpřísnění kvalifikace pro realitní makléře

Pro vykonávání profese počítá zákon o realitním zprostředkování s pěti možnostmi. První je vysokoškolské vzdělání v právních, ekonomických, stavebních nebo jiných odpovídajících oborech. Druhou je jiná vysoká škola, vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání. V této kategorii jsou však nutné tři roky praxe v oboru. Dále jsou to mezinárodní uznání nebo bakalářské vzdělání společně s titulem MBA v oboru nemovitostí a rok praxe. Bez ohledu na vzdělání postačí složení odborné zkoušky.

Zákon změní volnou živnost na vázanou

Na žádost o změnu z volné na vázanou živnost, tedy doložení vzdělání, praxe nebo absolvování zkoušky, má podle Pavla Rakouše dosavadní realitní zprostředkovatel šest měsíců. Ti, co do oboru nově vstupují, musí tyto dokumenty předložit ihned při podání žádosti.

Pokud jde o uznání praxe, při zaměstnaneckém poměru by to podle Pavla Rakouše neměl být problém. Složitější to bude u samostatně výdělečně činných osob. „Mechanické doložení platné volné živnosti za několik let neříká nic o tom, po jakou dobu daná osoba tuto činnost skutečně vykonávala. Bude mít možnost doložit daňové přiznání, ze kterého bude zjevné, že příjmů dosáhla převážně z těchto činností,“ doplnil Pavel Rakouš. Další možností je podle něj doklad o zaplacení zdravotního a sociálního pojištění, ze kterého by se dal odvodit základ pro jeho výpočet. Praxi bude možno uznat také v příbuzných profesích, jako jsou například developer, zprostředkovatel pojištění (především majetkového) nebo zprostředkovatel hypotečního úvěru.

Norma má zamezit mimo jiné tomu, aby si makléř nárokoval provizi od prodejce i kupujícího. Předloha upravuje i náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, která bude muset být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři budou muset podle předlohy sdělit zájemci závady nemovitosti.

Pojištění profesní odpovědnosti

Zákon počítá s pojištěním profesní odpovědnosti zprostředkovatele realitního obchodu na částku minimálně 1,75 milionu korun. Makléřům působících na základě smlouvy pod obchodní značkou realitní společnosti by stačilo poloviční pojištění. Pokud by se makléř nepojistil, riskoval by až milionovou pokutu.

Mění se pravidla pro poskytování úschovy peněz

Sněmovna v předloze upravila poskytování úschovy peněz. Realitní kanceláře ji budou moci poskytovat, ale výhradně na písemnou žádost klienta a na zvláštních účtech. Budou mít také právo nabízet úschovu peněz klientům bankami, zahraničními bankami, notáři, advokáty nebo v souvislosti s exekučním a jiným soudním řízením také exekutorem.

O přípravě zákona o realitním zprostředkování Advokátní deník informoval již v minulosti ZDE.  Místopředseda představenstva ČAK Mgr. Robert Němec, LL.M., se rovněž účastnil během přípravného legislativního procesu několika jednání a upozorňoval na možná rizika provádění úschov realitními makléři na provozních účtech bez stanovených pravidel a bez kontroly. Obsáhlý rozhovor k tomuto tématu byl publikován v Advokátním deníku ZDE.

Mgr. Robert Němec, LL.M., v tomto rozhovoru mimo jiné uvedl, že „advokát je povinen vést advokátní úschovu na zvláštním bankovním účtu zřízeném specificky pro každou konkrétní transakci, přičemž tento účet je oddělený od vlastních prostředků advokáta a od prostředků ostatních klientů. Nemůže tedy, na rozdíl od realitních zprostředkovatelů s prostředky klienta nijak nakládat, jinak se dopouští kárného provinění, popřípadě trestného činu.“   

 

Zdroj: ČTK, AD, foto Pixabay.

Go to TOP