Dnes, 23. prosince 2019, o půlnoci skončí připomínkové řízení k novému stavebnímu zákonu, který má podle Ministerstva pro místní rozvoj urychlit a zjednodušit povolování staveb. Návrh zákona se ale setkává s kritikou, odmítají ho největší česká města, hasiči, památkáři i ochránci životního prostředí, vystoupila proti němu i část úředníků z MMR. Podle kritiků znění zákona připravila Hospodářská komora a norma je šitá na míru developerům.

Povolovací řízení u staveb by se podle nového zákona mělo ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Tento údaj se podle odborníků týká spíše větších developerských projektů, například povolení rodinného domu trvá většinou mnohem kratší dobu. Podle kritiků zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci.

Návrh zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů.

Proti návrhu zákona se postavili:

Hasiči

Ti se obávají zásadního utlumení významu požárního dozoru, což by znamenalo ohrožení bezpečnosti. Podle hasičů hrozí, že by se podle nového zákona nevyjadřovali k požární bezpečnosti plánovaných projektů odborníci, ale lidé s minimem praktických zkušeností.

Památkáři

Podle Českého národního komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla návrh zákona rezignoval na ochranu veřejných zájmů v ochraně kulturního a přírodního bohatství a dává přednost jednostranným zájmům stavební lobby. Památkáři jsou přesvědčeni, že je zákon natolik špatný, že ho nelze dílčími úpravami změnit.

Ministerstvo vnitra

Ministerstvu vadí plánované převádění úředníků, kteří povolují stavby, z obcí na stát. Podle ministerstva vnitra by náklady spojené s přesunem 13 5000 úředníků a spisů dosáhly až 32 miliard korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Experti z odboru územního plánování MMR předlohu kritizovali již v říjnu. Některé části zákona jsou podle nich v rozporu s cílem vzniku zákona, kterým je zrychlení a zjednodušení stavebního řízení.

Města

Proti zákonu se staví i pět největších českých měst, podle nichž norma v současné podobě omezuje jejich práva. Vadí jim zejména omezení vlivu samospráv na územní plánování. Představitelé Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a Liberce sdělili své výhrady a společným stanoviskem připomínkovali návrh připravovaného stavebního zákona. Brno například návrhu vytýká, že by města přišla o hlavní roli při pořizování územního plánu. Vedení Prahy zase nejvíc vadí odebrání části pravomocí samosprávám. „Upozorňujeme na významné okleštění práv samosprávy, zejména v oblasti územního řízení. Domníváme se, že dokonce některá ustanovení by mohla být i protiústavní, protože v ní je garantováno právo obcí a krajů na samosprávu,“ řekla radní Hana Marvanová. Rada Královéhradeckého kraje označila za problematické také plánované direktivní převedení pracovníků krajských a městských stavebních úřadů do státní služby. „To odporuje Ústavě ČR. Tito pracovníci by navíc museli rozhodovat o problematice, pro kterou nebudou dostatečně připraveni,“ uvedli zástupci hradeckého kraje.

Kritika se snáší i na samotný způsob vzniku zákona. Materiál původně připravila právní kancelář najatá Hospodářskou komorou. Po kritice Dostálová nechala připravit novou verzi vytvořenou úředníky více ministerstev, do připomínkového řízení ale zamířilo znění zákona, které úřednické úpravy neobsahovalo.

Věcný návrh nového stavebního zákona schválila vláda v červnu, platit by měl od roku 2021, což není podle některých odborníků reálné.

Zdroj: ČTK + redakce AD

Foto: Pixabay