Trestní řád stanoví poměrně přísné podmínky, za jakých může docházet k odposlechům. Praxe je však mnohdy úplně jiná. Jak se nezákonným odposlechům účinně bránit? A lze se vůbec o provedeném odposlechu dozvědět? Komentář Advokátnímu deníku k tomuto tématu poskytl advokát JUDr. Petr Toman, LL.M., náhradník představenstva ČAK a rovněž člen prezidia Unie obhájců.

Loni provedl policejní Útvar zvláštních činností celkem pět a půl tisíce odposlechů. Dozvědělo se o nich ale pouze 55 lidí, a to přímo od Policie ČR, která vede evidenci. JUDr. Petr Toman, LL.M., pro Advokátní deník vysvětlil, že pro odbornou diskusi je podstatné to, že „odposlech je jako operativní pátrací prostředek silným zásahem do práv každého, kdo je odposlouchávaný. Ve výjimečných případech k tomu sice dochází a musí docházet, ale trestní řád pro tuto praxi stanoví přesné podmínky, za jakých k němu může docházet. Jenže ne vždy se daří stanovené podmínky pro nařízení odposlechu dodržovat. To znamená, že kontrola, zda odposlechy probíhají pouze za podmínek stanovených zákonem, je velice důležitá. Je zásadní nejen pro občany, kteří jsou odposloucháváni, ale i pro celou společnost, aby nebyla „prošpikována“ odposlechy.“ 

Kontrola dotčených orgánů, které odposlechy nařizují

Podle JUDr. Petra Tomana je ale důležitá kontrola i pro orgány, které odposlechy nařizují a povolují. „Je to totiž zpětná vazba i pro ně, aby se opravdu držely zákonných limitů. Za tímto účelem zavedl trestní řád informační povinnost, která kromě toho, že se občan dozví, že byl odposloucháván, mu také otevře dveře k Nejvyššímu soudu. Ten potom přezkoumává, zda k odposlechu došlo v souladu se zákonem. Pakliže dotyčný občan vůbec nedostane informaci, není splněna informační povinnost, tak se nikdy ten dotyčný člověk k Nejvyššímu soudu nedostane, a to i tehdy, pokud o odposlechu ví.“ Proto je mimořádně důležité, zda je daná informační povinnost splněna. „Zákon uvádí některé výjimky, kdy informační povinnost splněna být nemusí, proto je také důležité, aby tyto výjimky byly dodržovány a nebyly zneužívány. Toto je základní problém, proč se o tomto tématu stále mluví, protože na rozdíl od Policie ČR, která má velice přesnou databázi, začínající povolením odposlechu a ukončením trestního řízení v té policejní fázi, tak na to už nenavazuje žádná podobná databáze, kterou by měla státní zastupitelství a soudy,“ upozorňuje JUDr. Toman.

Potřeba transparentní databáze

Proto Unie obhájců, v jejímž prezidiu působí i doktor Toman, doporučuje, aby zde byla jednotná a vzájemně provázaná databáze předávání informací, která by začínala zanesením každého jednotlivého příkazu soudu k odposlechu a na konci končila splněním či nesplněním informační povinnosti k tomu konkrétnímu člověku, který byl odposloucháván. „Jde o to, aby byl celý proces transparentní a celý proces byl přezkoumatelný,“ doporučuje JUDr. Petr Toman. Vysvětluje, proč by společnost měla být k tomuto tématu mimořádně citlivá. „Domnívám se, že odborná veřejnost je k tomuto tématu citlivá. A pokud osobně k tomuto tématu někdo citlivý dosud není, tak by citlivý být měl, protože nikdo přece nechceme, abychom byli odposloucháváni nezákonně.“

Soudy a státní zastupitelství po uzavření případu mají informovat o ukončení odposlechu, tuto povinnost ale často neplní. Lidé se tak často o odposlechu nemusí vůbec dozvědět. Tím pádem nemají ani možnosti si na něj stěžovat. Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR k dotazu Advokátního deníku ohledně informační povinnosti u odposlechů v trestním řízení sdělil, že „při jednání Ministerstev spravedlnosti a vnitra s Piráty z konce minulého roku došlo ke shodě, že legislativní změny nejsou bezprostředně nutné. Je spíše zapotřebí se zaměřit na aplikační praxi. Za Ministerstvo spravedlnosti bylo přislíbeno, že bude v interních předpisech Ministerstva spravedlnosti pro soudy upraven vzor formuláře, který bude obsahovat údaje o plnění informační povinnosti o odposleších vůči dotčené osobě.“ Formulář bude obsahovat následující informace: kdy vznikla informační povinnost,  zda byla splněna, pokud nebyla splněna, z jakého důvodu a zda osoba nebyla samostatně informována, protože se informaci dozvěděla ze spisu a měla možnost namítat nezákonnost odposlechů v řízení před soudem.

K tématu doporučujeme i rozhovor s Petrem Tomanem a historikem Pavlem Žáčkem, který natočila Legal TV.

Zdroj: Redakce, MSp, foto Pixabay.