Tresty za týrání zvířat nebo pytláctví poslanecká sněmovna při svém hlasování dnes, 18. prosince 2019, nezpřísnila. Nezavedla ani chov zvířat v nevhodných podmínkách jako nový trestný čin, jak to část poslanců navrhovala. Soudy ale zřejmě budou moci uložit jako samostatný trest zákaz chovu zvířat až na deset let.

Skupina poslanců původně novelou chtěla zpřísnit z pěti na osm let trest vězení za týrání zvířat nebo provozování takzvaných množíren. Sněmovní ústavně právní výbor ale toto zvýšení o tři roky odmítl. Předkladatelé novely chtěli kompromisně maximální sazbu zpřísnit alespoň o rok na šest let. K přijetí tohoto návrhu, byť to výbor podpořil, ale dnes chybělo šest hlasů. Pro bylo jen 87 ze 184 přítomných poslanců.

Tvůrcům novely se nepodařilo ani zavést nový trestný čin, kterým měl být chov zvířat v nevhodných podmínkách. Mělo za něj hrozit až deset let vězení. Podle kritiků by se mohl zneužívat proti jiným zařízením chovajícím zvířata, než jsou množírny.

Zákaz chovu zvířat až po dobu deseti let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy míří na provozovatele množíren. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci probační a mediační služby, poslanci ale kontrolou pověřili veterinární správu.

Pravidla pro chov psů se ale zpřísní, a to podle novely veterinárního zákona, kterou sněmovna projednala 17. prosince 2019. Podle ní bude nutné štěňata očipovat před předáním novému majiteli nebo do tří měsíců věku. Chovatelé psů budou mít podle novely sedm dní na to, aby nahlásili veterinární správě informace o tom, že chovají nejméně tři feny starší 12 měsíců. Nyní tato povinnost platí pro chov minimálně pěti fen. Uhynutí některé z nich budou muset rovněž nahlásit do týdne. Všechna tato opatření směřují proti takzvaným množírnám, v nichž se v nevhodných podmínkách chovají psi jen kvůli zisku z prodeje štěňat.

Novelu trestního zákoníku projedná ještě Senát, pravidla vyplývající z novely veterinárního zákona nyní již dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK + AD
Ilustrační foto: Pixabay