Pravidla kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory se možná změní. Vláda 16. prosince 2019 schválila návrh novely zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů z dílny ministryně spravedlnosti Marie Benešové, který dále posoudí Sněmovna. Norma prosazuje odlišné složení kárných senátů a také možnost podat odvolání. Kárné žaloby by tak projednávaly senáty u vrchních soudů, případná odvolání pak Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud v senátech složených výhradě ze soudců.

V současné době rozhodují o kárných žalobách šestičlenné senáty u Nejvyššího správního soudu a proti jejich závěrům se není možné odvolat. Jediným, a to mimořádným, opravným prostředkem je návrh na obnovu řízení, případně se lze bránit ústavní stížností.

Ministerstvo spravedlnosti ČR v důvodové zprávě k návrhu tvrdí, že kárné senáty nejsou v současném složení dostatečně efektivní. V novele zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů chce zachovat spolurozhodování přísedících z nesoudcovských právnických profesí, zároveň chce ale postavení soudců při rozhodování posílit.

V prvostupňových senátech tak soudci nově nemají být v menšině ani v řízeních o kárných prohřešcích státních zástupců a soudních exekutorů. „V těchto věcech přitom zůstane jedním z přísedících státní zástupce, respektive soudní exekutor, kteří mohou senátu zprostředkovat znalost profese kárně obviněného státního zástupce nebo soudního exekutora,“ uvedlo Ministerstvo spravedlnosti.

Odvolací senáty mají být tříčlenné a mají být složeny jen ze soudců příslušného odvolacího soudu, tedy Nejvyššího či Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší soud má řešit odvolací kárná řízení státních zástupců, exekutorů a správních soudců. U Nejvyššího správního soudu pak mají končit kárné případy všech ostatních soudců.

Mezi další navržené změny patří zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření, což je obdoba dohody o vině a trestu v trestním řízení. Ministerstvo spravedlnosti chce také uzákonit možnost podmíněného zastavení kárného řízení.

Soudce nebo státní zástupce, který má kvůli kárnému řízení pozastavený výkon funkce, pobírá polovinu platu s tím, že zbytek se mu doplácí zpětně. Novela zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů výslovně stanoví, že doplacení se nebude vztahovat na případy, kdy je kárné řízení zastaveno, protože se kárně obviněný vzdal své funkce.

Novela zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů má nabýt účinnosti 1. ledna 2021. Ministerstvo spravedlnosti v doprovodných materiálech uvedlo, že u některých dotčených subjektů „přetrvávají určité rozdílné pohledy“. Zmínilo Nejvyšší státní zastupitelství, Unii státních zástupců, Exekutorskou komoru, Soudcovskou unii a Vrchní soud v Olomouci. Podle úřadu mají výhrady zejména ke konkrétnímu nastavení a složení kárných senátů. „V tomto ohledu je nutno konstatovat, že předkládaný návrh je výsledkem kompromisních jednání, kdy není možné vyhovět v úplnosti představám všech zúčastněných,“ uvedlo Ministerstvo spravedlnosti.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.