Podle stanoviska generálního advokáta Michala Bobka ve spojených věcech C-515/17 P a C-561/17 P, Uniwersytet Wrocławski a další/REA, se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že smlouva o zajišťování výuky uzavřená mezi žalobkyní a jejím právním zástupcem znamená nesplnění požadavku nezávislého právního zastoupení. Napadené usnesení by proto mělo být zrušeno.

Stanovisko generálního advokáta SD EU ze dne 24. 9. 2019 ve spojených věcech C-515/17 P a C-561/17 P, Uniwersytet Wrocławski a další/REA

Uniwersytet Wrocławski (Vratislavská univerzita, Polsko) podala v roce 2016 k Tribunálu žalobu proti rozhodnutí Výkonné agentury pro výzkum (dále jen „agentura REA“), jímž byla univerzitě uložena povinnost vrátit jisté peněžní prostředky, které jí byly předtím poskytnuty. Tato žaloba byla prohlášena za nepřípustnou pro nedostatek řádného právního zastoupení. Podle Tribunálu nesplňoval právní zástupce Vratislavské univerzity požadavek nezávislosti, který se váže k pojmu „advokát“ ve smyslu čl. 19 třetího pododstavce statutu Soudního dvora EU. Důvodem byla skutečnost, že tento právní zástupce, který měl kvalifikaci advokáta podle polského práva a vykonával advokacii v advokátní kanceláři, byl rovněž externím vyučujícím na Vratislavské univerzitě a za tímto účelem s touto univerzitou uzavřel občanskoprávní smlouvu.

Podle Tribunálu existence této smlouvy znamenala, že požadavek nezávislého právního zastoupení splněn nebyl. Tribunál konkrétně dovodil, že i když neexistence vztahu podřízenosti mezi Vratislavskou univerzitou a jejím právním zástupcem znamená, že po formální stránce zde zaměstnanecký poměr neexistuje, stále je přítomno riziko, že odborný názor tohoto právního zástupce může být přinejmenším částečně ovlivněn jeho profesním prostředím.

Proti usnesení Tribunálu podaly Vratislavská univerzita (C-515/17 P) a Polsko (C-561/17 P) kasační opravné prostředky.

Ve stanovisku dospěl generální advokát Michal Bobek k názoru, že chce-li žalobce dodržet čl. 19 statutu, musí být zastoupen advokátem, který je řádně oprávněn k výkonu advokacie podle vnitrostátního práva některého členského státu, jak doloží jedním nebo několika příslušnými osvědčeními, a který je ve vztahu k žalobci v postavení třetí osoby. Tomuto advokátovi navíc nesmí být zakázáno působit v rámci daného konkrétního případu, a to ani z důvodu existence vnějšího tlaku, ani z důvodu jakéhokoli střetu zájmů, který je zřetelně rozpoznatelný na úrovni rozumného předpokladu vycházejícího z daného typu (současného nebo dřívějšího) vztahu mezi tímto advokátem a zastoupeným účastníkem.

Při uplatnění těchto kritérií na projednávanou věc generální advokát za prvé podotkl, že pokud jde o řízení, které vedlo k vydání napadeného usnesení, byl právní zástupce patrně řádně oprávněn k výkonu advokacie podle polského práva.

Za druhé, tento právní zástupce nejednal v řízení před Tribunálem jako zaměstnaný advokát Vratislavské univerzity, a byl tedy ve vztahu ke svému klientovi v postavení třetí osoby. Navíc je nesporné, že dotčená smlouva mezi tímto advokátem a Vratislavskou univerzitou se týkala vyučování, nikoli poskytování právních služeb před Tribunálem.

Za třetí, pokud jde o možný střet zájmů, lze vyvozovat, že Tribunál měl za to, že takový střet existuje, když uvedl, že z občanskoprávní smlouvy uzavřené mezi právním zástupcem a Vratislavskou univerzitou plyne riziko, že jeho odborné stanovisko může být alespoň částečně ovlivněno jeho profesním prostředím.

Dotčená smlouva se týkala vyučování mezinárodního práva soukromého. Nebyly zjištěny žádné finanční ani jiné vazby mezi Vratislavskou univerzitou a tímto právním zástupcem, které by mohly vyvolat důvodné pochybnosti o existenci střetu zájmů.

Za těchto okolností dospěl generální advokát k závěru, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když pojem „advokát“ vyložil tak, že vazba existující mezi Vratislavskou univerzitou a jejím právním zástupce může zpochybnit nezávislost tohoto advokáta.

Generální advokát tedy navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc C-515/17 P vrácena Tribunálu.

Rozhodnutí zpracovala JUDr. HANA RÝDLOVÁ.