Britský premiér Boris Johnson 22. října 2019 pozastavil projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Udělal to poté, co utrpěl porážku v Dolní sněmovně.

Poslanci odmítli vládní harmonogram pro schvalování obsáhlého dokumentu předpokládající, že se vše stihne za pouhé tři dny. Johnson po své další parlamentní prohře doplnil, že vláda nyní musí zrychlit přípravy na možnost brexitu bez dohody. Do nyní platného data odchodu Británie z Evropské unie, o němž už roku 2016 rozhodli voliči v referendu, zbývá devět dní.

Poslanci včera večer nejprve odsouhlasili samotný návrh zákona, který zavádí do britského práva opatření z dohody o brexitu vyjednané s EU minulý týden, a poslali jej do dalšího projednávání. Jen o něco později ale odmítli vládou navrhovaný plán pro jeho velmi rychlé schvalování. Johnsonův kabinet prováděcí zákon zveřejnil v pondělí večer, tj. 21. října, a chtěl, aby jej poslanci schválili už ve čtvrtek večer, protože cílem premiéra je vyvést Británii z Evropské unie 31. října 2019. O tomto termínu rozhodl v dubnu summit EU poté, co už o druhý odklad brexitu požádala tehdejší britská premiérka Theresa Mayová.

„Musím vyjádřit zklamání nad tím, že tato sněmovna odhlasovala zdržení namísto harmonogramu, který by zajistil, že by Spojené království mohlo odejít 31. října s dohodou,“ uvedl Johnson. „Nyní čelíme pokračování nejistoty. (…) Vláda musí přijmout jediný odpovědný kurz a zrychlit naše přípravy na vyústění bez dohody,“ dodal. Irský premiér Leo Varadkar na postupu britského parlamentu hledal pozitiva. „Je vítané, že Dolní sněmovna jasnou většinou hlasovala pro zákon potřebný ke schválení dohody o vystoupení. Nyní budeme očekávat další vývoj z Londýna a Bruselu ohledně dalších kroků včetně rozvrhu pro legislativu a potřeby odkladu,“ napsal na Twitteru.

„Evropská komise bere výsledky dnešních hlasování na vědomí a očekává, že ji britská vláda bude informovat o svých dalších krocích,“ uvedla mluvčí komise v reakci na večerní dění v britském parlamentu. Předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že doporučí zbývajícím 27 členským zemím, aby podpořily žádost Británie o odklad brexitu a chce to udělat bez nutnosti svolávat mimořádný summit. Johnson, který si další odklad osobně nepřeje, nepodepsaný dopis s žádostí o tento odklad odeslal do Bruselu v sobotu, jak mu ukládá zákon nedávno přijatý britským parlamentem.

O případném dalším odkladu brexitu a jeho délce musí 27 členských států bloku rozhodnout jednomyslně, souhlasit musí také vláda v Londýně. „Jsme žádáni o odklad: za jakým účelem? Jaké je toho odůvodnění?“ uvedla francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová. „Víme, že čas samotný nepřinese řešení, ale politické rozhodnutí. Nemůžeme tuto situaci prodlužovat donekonečna,“ dodala. Unijní diplomaté nyní mluví i o možnosti kratšího technického odkladu „rozvodu“ Londýna s Bruselem do doby, než se prováděcí zákon podaří v britském parlamentu schválit. Diplomatický zdroj citovaný agenturou Reuters uvedl, že Paříž koncem týdne prověří, zda je nutné čistě technické oddálení brexitu o několik dnů a vylučuje jakýkoliv odklad brexitu, který by trval déle.

Zdroj blízký premiérovi Johnsonovi uvedl, že pokud by sedmadvacítka souhlasila s odložením brexitu až do 31. ledna, byly by pro Británii jediným řešením nové volby. „V sobotu parlament požádal o odklad do ledna a promarnil poslední šanci. Pokud Brusel odsouhlasí parlamentem požadované odsunutí (brexitu), pak jediný způsob, jak tato země může jít dál, jsou volby,“ citovala tento zdroj BBC. Brexitovou dohodu musí kromě toho britského schválit i Evropský parlament.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.