Koalice, odbory a podnikatelé se dohodli na novele zákoníku práce

Zástupci vládních stran, odborů a zaměstnavatelů se začátkem tohoto týdne, 14. října 2019, dohodli na podobě změn zákoníku práce. Podepsali dohodu, podle níž do navržené novely kodexu už nebudou při jejím projednávání v Parlamentu zasahovat a umožní její hladší schvalování.

„Všechny strany se dohodly, že budou podporovat návrh právě v této aktuální podobě. Jedná se o čestnou dohodu a její plnění není právně vymahatelné,“ uvedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Podepsání dohody má zabránit případným průtahům a doplňování dalších změn ve Sněmovně. V minulém volebním období kvůli tomu novela nebyla projednána a přijata. Třeba odboráři do ní přes poslanecké návrhy tehdy chtěli dostat pětitýdenní dovolenou či pro odbory možnost zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví. Zaměstnavatelé se postavili proti.

Podrobné informace o připravovaných změnách zákoníku práce v době, kdy probíhaly bouřlivé debaty ještě před volbami, přinesl Bulletin advokacie v květnu 2017, viz zde. Odborný text podrobně popsal, v jaké šíří se měl zákoník práce dočkat změn. Nešlo o změnu několika paragrafů. Novela měla ambici měnit od základu celé kapitoly a instituty (např. dovolenou či převedení na jinou práci). Jen pro úplnost dodejme, že první zákoník práce č. 65/1965 Sb. platil více než čtyřicet let a byl šedesátkrát novelizován!

 

Další vývoj novely zákoníku práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zveřejnilo další novelu zákoníku práce loni v létě. Obsahovala například mimo jiné vzorec pro pravidelné navyšování minimální mzdy. Na něm shoda nebyla, z kodexu proto ustanovení vypadla. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR by měl zákoník nově upravovat sdílené pracovní místo či dovolenou, která by se měla odvíjet od počtu odpracovaných hodin, ne dní jako dosud. Změny se týkají i doručování písemností zaměstnavatelem či vysílání pracovníků do ciziny.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová loni v listopadu na odborářské konferenci řekla, že kabinet dostane novelu k projednání až poté, co se na ní zástupci zaměstnanců a firem dohodnou a stvrdí to písemně. Dohodu chtěla mít podle původního plánu do konce února. Tripartita jednala o změnách kodexu koncem března, shodu ale nenašla.

Podle prezidenta zaměstnavatelského Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka je to tedy poprvé, kdy 14. října 2019 sociální partneři takovou „gentlemanskou dohodu“ podepsali. Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner už dříve řekl, že se sporné body z návrhu vypustily a zůstalo v něm jen to, na čem byla shoda.

 

Dohoda k přijetí novely zákoníku práce

Komentář pro Advokátní deník k dohodě ze 14. října 2019 k novelizaci zákoníku práce poskytl JUDr. Ladislav Jouza, který se dlouhodobě věnuje oblasti pracovního práva. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. ovlivňuje pracovněprávní vztahy již téměř 13 let. Co podstatného se tedy mění? „K jeho velkým přednostem patří, že vždy dokáže vhodně reagovat na společensko-ekonomickou situaci, jako byla hospodářská stagnace, sladění rodinného a pracovního života, zvyšování právní ochrany zaměstnanců a navýšení jejich práv apod. Jeho postavení v právním systému významně ovlivnilo přijetí nového občanského zákoníku. Byly jím vytýčeny obecné základní zásady, na nichž je vybudováno pracovní právo, jako součást soukromého práva,“ uvádí JUDr. Ladislav Jouza.

 

Pracovní trh potřebuje větší flexibilitu

V poslední době se stále více objevují požadavky zaměstnanců na flexibilní úpravu pracovní doby a na poskytování výhod (benefitů) z pracovního poměru. Zaměstnavatelé se zase potýkají s nedostatkem zaměstnanců a s vytvářením nových forem v organizaci práce. Návrh novely vychází z uvedených zásad. „Zejména respektuje požadavek na flexibilitu zaměstnávání. Jedná se např. o zavedení sdíleného pracovního místa, což někteří zaměstnavatelé realizují již v současnosti. Zaměstnanci se stejným druhem práce se mezi sebou dohodnou na kratší pracovní době na jednom pracovním místě. Umožní se tak lepší sladění rodinného a osobního života. K tomu má přispět i povinnost zaměstnavatele poskytnout stejné pracovní místo po návratu z rodičovské dovolené. Dosud má tuto povinnost zaměstnavatel jen při návratu z mateřské dovolené,“ komentuje JUDr. Ladislav Jouza.

Podle něho zaměstnavatelé jistě uvítají i vhodnější a méně složitou právní úpravu dovolené. Změní se její výpočet, místo dnů se bude odvozovat od odpracovaných hodin. Dosavadní úprava je velmi letitá a nepočítá s flexibilními formami zaměstnání. Rovněž nezohledňuje spravedlivě délku směny ani rozsah úvazku zaměstnance. Jde hlavně o práci na směny a při kratší pracovní době.

 

Mezi výhody, s nimiž mohou počítat zaměstnanci, například patří:

  • zavedení pevného mechanismu valorizace minimální mzdy,
  • uplatnění zaručené mzdy i v dohodách o pracích konaných mino pracovní poměr,
  • zvýhodněná délka pracovní doby při vícesměnném pracovním režimu (nejen třísměnném),
  • dovolená by se nekrátila z důvodu čerpání rodičovské dovolené.

Pro zaměstnavatele návrh novely přináší úlevu od komplikací, které jsou spojené s následujícími oblastmi:

  • dočasné přidělováním zaměstnance, podle návrhu to bude možné již po prvním měsíci vzniku pracovního poměru, nikoliv – jako dosud – až po 6 měsících,
  • vydáváním zápočtového listu v dohodě o provedení práce při měsíční odměně vyšší jak deset tisíc korun (dosud není tato povinnost limitována výší odměny),
  • doručováním pracovněprávních písemností přednostně na pracovišti s tím, že zaměstnanec bude povinen oznámit pro doručování změnu své adresy,
  • přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů nenastane u činností, které jsou krátkodobé nebo u činností, které spočívají v jednorázovém úkolu.

„Návrh novely vychází z potřeb praxe. Nejde o zásadní koncepční změny, ale o návrhy, které mohou usnadnit „život“ na pracovištích téměř čtyřem milionům zaměstnanců a nepočítanému množství zaměstnavatelů. Lze si jen přát, aby dohoda urychlila legislativní cestu novely na pracoviště,“ shrnuje JUDr. Ladislav Jouza.

Zdroj: ČTK, red. 

 

 

Go to TOP