Dne 4. 10. 2019 projednala Legislativní rada vlády návrh zákona o hromadných žalobách, který na základě vládou schváleného věcného záměru předložilo Ministerstvo spravedlnosti. Advokátní deník informoval již minulý týden ZDE.

V obecné rozpravě byla opět glosována otázka, zda má být návrh zákona předkládán v době, kdy ještě není schválená směrnice EU o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, případně zda nemá být návrh součástí rekodifikace civilního práva procesního, která je vystavěna na aktivitě soukromých osob. Předkladatel nicméně trvá na předložení návrhu, neboť je na směrnici do značné míry nezávislý (už jenom tím, že upravuje nejenom reprezentativní žaloby sledující ochranu spotřebitelů, ale rovněž americký tržní model hromadných žalob) a ve vztahu k civilnímu řádu soudnímu by to znamenalo odložení návrhu zákona na neurčito.

Rovněž byla diskutována otázka možných difamačních účinků hromadných žalob a množství a povaha ochranných nástrojů proti zneužití hromadných žalob, a to zejména s ohledem na fakt, že návrh zákona zapracovává nejenom reprezentativní žaloby, ale rovněž žaloby ryze komerční sledující za cíl zisk investora (správce skupiny) spojený s konečným vyrovnáním.

V podrobné rozpravě byl předkladatel upozorněn na celou řadu problematických ustanovení. Navzdory výrazné úpravě a posílení principu opt-in ve věcném záměru zůstává otázka použití systému opt-out a použitelnost ochranných mechanismů reprezentativních žalob u hromadných komerčních žalob. Pozornost by měla být věnována rovněž předmětu zákona a s tím spojeným výjimkám ze zákona, stejně jako otázce zásad zákona, když se nejedná o předpis kodexového typu. Připomínky mířily také na postavení správce skupiny a jeho oprávnění podat hromadnou žalobu a řešila se také otázka druhu a povahy jistoty a její využitelnosti.

V závěru LRV projednání návrhu zákona přerušila za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek. Je ovšem otázka, zda se návrh zákona do LRV ještě vrátí, nebo zda půjde stanoviskem předsedy RV rovnou do vlády.

Představenstvo České advokátní komory zachovává vůči návrhu poměrně rezervovaný postoj, neboť vychází z přesvědčení, že jde o novum, které přinese řadu souvisejících problémů, jež jsou v zahraničí s komerčními hromadnými žalobami spojeny. Otázka takovýchto cizorodých prvků pro české právní prostředí by měla být předmětem odborné diskuse předcházející legislativní proces. Urychlené přijímaní právního předpisu, který čerpá inspiraci z anglosaského systému práva, není podle názoru představenstva vhodné řešení.

JUDr. Johan Justoň, ČAK, foto Pixabay