Libor Němec, Jana Zahránková: Finanční crowdfunding

Wolters Kluwer ČR, Praha 2019, 116 stran, 275 Kč.

Crowdfunding (neboli „financování veřejností“) je poměrně nový fenomén. Získávání finančních prostředků prostřednictvím crowdfundingových platforem se však stává čím dál tím populárnější. Mnoho zemí přitom ještě nestihlo řádně na tento trend zareagovat legislativně. Některé (menšina) již přijaly právní předpisy regulující crowdfunding, jiné (většina) se prozatím spoléhají spíše na řešení pomocí stávajících právních předpisů. Odborných publikací věnujících se danému tématu rovněž není mnoho. Jednu takovou však nyní přináší vydavatelství Wolters Kluwer. V dubnu 2019 vydalo knihu Libora Němce a Jany Zahránkové nazvanou Finanční crowdfunding, která čítá 116 stran.

Jak se čtenáři dozvědí hned v úvodu na str. XI, cílem publikace je „… identifikace a analýza právní úpravy finančního crowdfundingu jak v České republice, tak i v Evropské unii“. Autoři se přitom zaměřují na „… analýzu rizik a problémů, které s regulací finančního crowdfundingu (či spíše s její absencí) souvisejí“.

Právní monografie je rozdělena do sedmi kapitol následovaných závěrem, seznamem použitých zdrojů a věcným rejstříkem. V první kapitole se autoři věnují definicím crowdfundingu, a to jak finančního (např. lending-based crowdfunding, securities-based crowdfunding, peer-to-peer úvěrování, equity finančního crowdfundingu nebo crowdfunding na bázi aukce), tak i nefinančního.

Jak již samotný název publikace napovídá, v dalších kapitolách se autoři věnují zejména crowdfundingu finančnímu, např. ve druhé kapitole popisují úlohy platforem umožňujících interakci mezi těmi, kdo poptávají finanční prostředky, a veřejností. Ve třetí kapitole autoři přinášejí krátký exkurz do historie vývoje crowdfundingu v Evropské unii. Další kapitola shrnuje výhody crowdfundingu a rizika s ním spojená, a to jak rizika pro investory, tak pro věřitele i platformy samotné. Patří mezi ně např. riziko podvodu či likvidity, riziko praní špinavých peněz, kreditní riziko (riziko plynoucí z protistrany), operační riziko apod.

V páté kapitole nesoucí název Regulace crowdfundingu se autoři věnují některým zemím, které se rozhodly přijmout regulační opatření týkající se finančního crowdfundingu. Na str. 29 až 37 si tak čtenáři mohou přečíst o předmětné právní úpravě Spojených států amerických (z nichž pocházejí první regulatorní předpisy týkající se crowdfundingu), Itálie (první evropské země, která připravila legislativu specificky zaměřenou na crowdfunding), Velké Británie (která přijala právní úpravu jenom ve vztahu k finančnímu crowdfundingu) a Francie (která klade důraz zejména na transparentnost a ochranu spotřebitele).

Šestá, nejdelší kapitola představuje právní předpisy Evropské unie, které je možné na crowdfunding aplikovat. Patří mezi ně např. směrnice o platebních službách na vnitřním trhu, nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, směrnice o trzích finančních nástrojů, směrnice o správcích alternativních investičních fondů či směrnice o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (výběr konkrétních předpisů dopadajících na danou situaci bude přitom vždy záležet na obchodním modelu jednotlivých platforem umožňujících interakci mezi veřejností a subjekty poptávajícími finanční prostředky).

V sedmé kapitole se autoři zabývají českými právními předpisy regulujícími crowdfunding. V České republice přitom neexistuje ucelená právní úprava, která by se této problematice věnovala (podobně jako je tomu např. v již zmíněných Spojených státech amerických či v Itálii nebo Francii). Avšak obdobně, jako je tomu na evropské úrovni, i v České republice je platných a účinných několik právních předpisů, které se dané oblasti dotýkají. Patří mezi ně např. zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o spotřebitelském úvěru, zákon o bankách, zákon o ochraně spotřebitele, občanský zákoník, zákon o finančním arbitrovi, zákon o některých službách informační společnosti, zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu apod.

Crowdfunding je jednou z mnoha novinek posledních let, které mají potenciál k transformaci finančního systému. Přináší výhody nejen pro malé a střední podniky a případně i pro domácnosti, ale i pro investory, a to vytvořením řady nových investičních příležitostí. Má však před sebou ještě dlouhou cestou. A to nejen tu legislativní, ale i popularizační.

I tato publikace může přispět k rozšíření a lepšímu pochopení crowdfundingu a rovněž i k debatám o případných legislativních změnách.

 

JUDr. Bc. ANDREJ LOBOTKA, Ph.D., právník společnosti UPC Česká republika, s. r. o., konzultant AK David Zahumenský

 

Go to TOP