První prodej bytů v rodinných domech bude osvobozen od daně z nabytí nemovitostí. Počítá s tím novela zákonného opatření, kterou 8. října 2019 podepsal prezident Miloš Zeman.

Senát se do novely snažil vložit návrh na zrušení celé daně z nabytí, Sněmovna ale jeho návrh odmítla. Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji hradil prodávající.

Novela poslance Karla Raise počítá s tím, že první prodej bytů v rodinných domech bude osvobozený od daně z nabytí nemovitých věcí. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty. Rais argumentoval například tím, že v poslední době roste trend vymezovat bytové jednotky i v nově postavených rodinných domech.

Prodávajícím se pak podle něj v těchto domech lépe prodávají bytové jednotky než vlastnický podíl, navíc za tři prodané bytové jednotky může prodávající získat více peněz než za celý dům. Hrubý dopad svého návrhu na státní rozpočet odhadl na 85 až 100 milionů korun ročně.

Již při prvním schvalování ve Sněmovně navrhovala ODS daň z nabytí zcela zrušit, nebo ji alespoň snížit. Piráti chtěli vložit do zákona svůj návrh, který by zavedl sníženou dvouprocentní sazbu daně z nabytí u nemovitostí s cenou do čtyř milionů korun. U nemovitostí o vyšší ceně by se dvě procenta platila ze dvou milionů a čtyři procenta z částky nad dva miliony. Tyto návrhy ale nezískaly většinu a Sněmovna je neschválila.

Senát posléze navrhl celé zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí zrušit. Ani tento návrh posléze Sněmovnou neprošel. Ročně se na této dani vybere víc než deset miliard korun.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.