Řecká i italská vláda připravují přísnější legislativu pro azylová řízení. Řecká vláda chce urychlit řízení s migranty. Vyhoštění postihne všechny, kteří nespolupracují s úřady. Podle agentury DPA to 4. října 2019 v řeckém parlamentu řekl premiér Kyriakos Mitsotakis. Také italská vláda téhož dne přijala dekret, jímž chce zkrátit azylová řízení.

Ten podle deníku Kathimerini uvedl, že většina migrantů přicházejících nyní do Řecka, nejsou „uprchlíci“, ale ekonomičtí migranti. Řecko se letos potýká s největší migrační vlnou od roku 2016. „Uprchlíci jsou jedna věc a ekonomičtí migranti druhá. Statistická data ukazují, že problém, s nímž se nyní potýkáme, je spíše migrační než uprchlický,“ dodal Mitsotakis, který je v úřadu od letošního července. Premiér dodal, že zatímco v době masové migrační vlny v roce 2015 tvořili až 75 procent běženců přicházejících do Řecka Syřané, nyní jejich počet v migrační vlně klesl asi na 20 procent. V současnosti tvoří podle Mitsotakise asi polovinu příchodů do Řecka z Turecka ekonomičtí migranti z Afghánistánu a Pákistánu.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo do Řecka z Turecka od letošního ledna 45 600 běženců, z toho 35 850 přes moře. Afghánci přitom tvořili asi 40 procent, Syřané 20 a Pákistánci ani ne jedno procento. Mitsotakis uvedl, že vláda chystá brzy parlamentu předložit zákon, který nastaví přísnější azylový systém, zlepší spolupráci státu s nevládními organizacemi a zpřísní kontroly na hranicích, mimo jiné nasazením více hlídek na pozemní hranici s Tureckem.

Mitsotakis také řekl, že nespolupráce migrantů s úřady „bude mít následky“. Podle něj to bude platit pro ty, kteří se nedostaví na pohovor v azylovém řízení, i pro ty, kteří odmítnout přemístění z jednoho tábora do druhého. Řecká vláda se snaží zejména přesunout na pevninu migranty z ostrovů v Egejském moře, které se dlouhodobě potýkají s přeplněnými uprchlickými zařízeními. Na pěti ostrovech tam žije v uprchlických centrech přes 28 tisíc běženců, z toho asi 13 500 na ostrově Lesbos v táboře Moria a jeho přilehlém okolí. Zařízení přitom bylo postaveno jen pro 3000 lidí.

O přílivu migrantů z Turecka do Řecka, které se letos stalo opět hlavní vstupní branou běženců přes Středomoří do Evropy, jednali od čtvrtka v Ankaře s tureckou vládou komisař EU pro migraci Dimitris Avramopulos a ministři vnitra Francie a Německa Christophe Castaner a Horst Seehofer. Nyní mají o stejném problému diskutovat v Aténách.

V Sýrii trvá osm let občanská válka a sousední Turecko přijalo kvůli ní na 3,6 milionu Syřanů. Od roku 2016 pomohlo zastavit jejich příliv do Evropy na základě dohody s EU, která za to poslala Turecku několik miliard eur. Nyní se Ankara snaží od EU získat další pomoc.

Italská vláda přijala dekret, jímž chce zkrátit azylová řízení

Italský ministr zahraniční Luigi Di Maio 4. října 2019 představil dekret, který podle něj zkrátí azylová řízení s migranty na čtyři měsíce. Dekret kromě něj podepsali i ministři vnitra a spravedlnosti, informovala agentura ANSA. Dekret obsahuje i seznam zemí, které italská vláda považuje za bezpečné a kam chce odmítnuté žadatele o azyl vracet.

„Dekret umožní zkrátit ze dvou let na čtyři měsíce řízení o tom, zda migrant smí v Itálii zůstat,“ řekl 4. října 2019 na tiskové konferenci Di Maio. Poděkoval zároveň ministrům vnitra, spravedlnosti i předsedovi vlády za spolupráci na tomto dekretu.

Na seznamu zemí, který podle agentury ANSA dekret obsahuje, jsou Alžírsko, Maroko, Tunisko, Albánie, Bosna, Kapverdy, Ghana, Kosovo, Severní Makedonie, Černá Hora, Senegal, Srbsko či Ukrajina.

Asi třetina migrantů, kteří přichází přes Středomoří do Itálie, podle Di Maia nesplňuje podmínky azylu. „Zrychlíme procedury. A vyšleme jasný signál: kdo smí zůstat, zůstane, kdo podmínky (azylu) nesplňuje, musí jít,“ dodal italský ministr zahraničí.

Nová italská vláda je v úřadu teprve měsíc a nový dekret je součástí její snahy řešit migrační politiku jinak než vláda předchozí. V té měl v migračních otázkách velké slovo jako ministr vnitra Matteo Salvini, předseda krajně pravicové strany Liga. Ta tvořila předchozí koaliční vládu s Di Maiovým Hnutím pěti hvězd, ale v srpnu koalici vypověděla kvůli snaze Salviniho vyvolat předčasné volby a zúročit v nich narůstající preference své strany. Volbám ale zabránila dohoda Hnutí pěti hvězd s do té doby opoziční Demokratickou stranou na nové vládní koalici.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.