Náhrada škody i bez záznamu o pracovním úrazu

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v advokátní praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit v závěrečné fázi pak v podobě soudních návrhů. Přesto by se jim dalo předejít při znalosti základních zákonných povinností zaměstnavatelů i zaměstnanců. Časté problémy jsou kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.


Povinnosti podle zákoníku práce

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje a za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bez vážných důvodů nemůže měnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.

Podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o evidenci a záznamech o pracovních úrazech (dále n. v.), musí zaměstnavatel pracovní úraz ohlásit bez zbytečného odkladu územně příslušnému útvaru Policie ČR, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin. Dále musí zaměstnavatel úraz ohlásit odborové organizaci a zástupci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, příslušnému oblastnímu inspektorátu práce trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu předpokládat. Úraz se dále ohlašuje zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, a zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil. V některých případech se úraz ohlašuje i příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Přestože tuto povinnost stanoví také vyhláška č. 125/1993 Sb., n. v. upravuje souhrnně veškeré ohlašovací povinnosti, které se ke vzniku pracovního úrazu váží. Podobnému okruhu subjektů oznamuje zaměstnavatel smrtelný pracovní úraz podle § 4 odstavec 2 n. v.


Náhradu poskytuje pojišťovna

Pojišťovna – ve většině případů Kooperativa[1] – veškeré náhrady, které jsou prokazatelné a odůvodněné a jsou v souvislosti s pracovním úrazem (např. náhrada za ztrátu na výdělku, bolestné apod.), nahradí zaměstnanci nejpozději do 15 dnů po skončení nutného šetření ke zjištění rozsahu škody. Náhrady z pracovněprávního vztahu tedy neposkytuje zaměstnavatel, ale pojišťovna. Pojištěný zaměstnavatel ovšem musí s pojišťovnou spolupracovat a zajistit potřebnou součinnost. Je např. povinen vyhotovit zápis o vzniku škody, příčinách a rozsahu a učinit nutná opatření, aby škoda byla co nejmenší. Zaměstnavatel je povinen umožnit pojišťovně ověřit si rozsah a výši škody a sdělit pojišťovně, zda uplatní právo na plnění z jiného pojištění.

Pojišťovna nemusí hradit škodu v případě, že zaměstnavatel nevznesl námitku promlčení, bez jejího souhlasu, uhradil promlčenou pohledávku anebo uzavřel s poškozeným zaměstnancem soudní smír.


Co musí obsahovat záznam

Záznam o úrazu zaměstnavatel sepisuje bezprostředně po úraze, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Shrnují se v něm výsledky šetření každého úrazu, které musí být zahájeno hned po úrazu, jakmile se zaměstnavatel o něm dozví. Záznam má především obsahovat okolnosti, za jakých k úrazu došlo. Musí z něho být dále patrné, zda zaměstnavatel dodržel všechny povinnosti uložené mu na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále zda nedošlo k porušení bezpečnostního předpisu ze strany zaměstnavatele apod. Musí v něm být uvedeny všechny skutečnosti, které jsou rozhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky pro zproštění zaměstnavatele jeho odpovědnosti za vzniklou škodu (např. porušení předpisu ze strany zaměstnance, jeho lehkomyslné jednání nebo opilost apod.)

Je proto oprávněný požadavek stanovený v n. v., aby záznam o úrazu byl proveden v době co nejkratší, nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu. Řadu skutečností rozhodných pro posouzení je totiž možno zjistit nejlépe bezprostředně po úraze. Správně vyplněný záznam přispěje k urychlenému vyřízení odškodnění, proto nelze uvedené povinnosti podceňovat.

Záznam o úraze má být objektivním zrcadlem úrazového děje a příčin pracovního úrazu. Může se stát věrohodným dokladem o pracovním úrazu i pro pozdější dobu, neboť zaměstnanec může nárok na náhradu škody v důsledku pracovního úrazu uplatňovat na zaměstnavateli až později, kdy se dodatečně projevily důsledky úrazu.

Náhrada škody i bez záznamu

Velmi často se vyskytují názory, že neohlásí-li zaměstnanec zaměstnavateli pracovní úraz a nebyl-li o něm sepsán záznam, nebude mu pracovní úraz odškodněn. Není ovšem jediným důkazem o existenci úrazu. Pracovní úraz může zaměstnanec prokázat i jiným způsobem, např. svědkem, znalcem, výpověďmi spolupracovníků, listinnými materiály, dokumenty apod.
V případě pracovního sporu o posouzení a odškodnění pracovního úrazu je záznam o úrazu důležitým dokladem pro zjišťování objektivní pravdy. Nebudou-li údaje v záznamu úplné či objektivní, může pracovní spor přinést jiné výsledky, často v neprospěch zaměstnanců

V případě pracovního sporu o posouzení a odškodnění pracovního úrazu je záznam o úrazu důležitým dokladem pro zjišťování objektivní pravdy. Nebudou-li údaje v záznamu úplné či objektivní, může pracovní spor přinést jiné výsledky, často v neprospěch zaměstnanců. Například soud na základě výslechu svědků dospěje k závěru, že u žalobce nešlo o pracovní úraz ve smyslu zákonných předpisů o odškodňování pracovních úrazů, ačkoliv záznam o úraze obsahoval údaje, které svědčily o opaku. Mohou se však vyskytnout i případy, kdy záznam o úrazu obsahuje údaje, které vůbec neodpovídají skutečnému úrazovému ději.

Výše uvedené závěry jsou obsaženy v rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 24/1965 Sbírky rozhodnutí čs. soudů. V případě, že údaje v záznamu nebudou úplné či objektivní, lze počítat s tím, že se při přešetření ve sporu dojde k jiným závěrům.

Neprovede-li zaměstnavatel záznam o úraze, jedná se o porušení právní povinnosti a může být podle zákona o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (§ 17 odst.1 písm. k) sankcionován až do částky jednoho milionu korun.

Dřívější úrazy

Existence či neexistence záznamu o úrazu a její důsledky jsou velmi zřetelné v případech, kdy k úrazu došlo před delší dobou. Tehdy se jednalo např. o pracovní úraz, a proto neexistovala povinnost zaměstnavatele vyhotovit záznam o úraze. Nebyly splněny podmínky uvedené v n. v. V pozdější době však zaměstnanec onemocněl a znalecky se prokázalo, že to bylo v příčinné souvislosti s dřívějším úrazem, který se stal při práci. Přitom platí, že pracovní úraz se nepromlčuje, ale jen jeho jednotlivé nároky. Kdybychom vyšli z podmínky, že vyhotovení záznamu se vyžaduje pro poskytnutí náhrady škody, pak by zaměstnanec byl poškozen.

Nejde o rozhodnutí

Záznam o úraze nemá charakter rozhodnutí, nezakládá právní nároky a nejde tedy o akt určitého odvětví práva. Jde o jeden z důkazních prostředků, jimiž je možno prokázat existenci pracovního úrazu a je prvotním dokladem o pracovním úrazu. Jeho nevyhotovení v případech, kdy je to povinností zaměstnavatele, se považuje za porušení právní povinnosti stanovené předpisem.

V praxi se vyskytují případy, kdy zaměstnanec neohlásí úraz, protože se jeho následky bezprostředně neprojevily. Ukázaly se později. I v těchto případech může zaměstnanec dostat náhradu škody, prokáže-li, že úraz utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zde pak přicházejí v úvahu obvyklé důkazní prostředky, např. výslech spolupracovníků, vyjádření lékaře apod. Je proto v zájmu zaměstnanců, aby úraz oznámili ihned svým nadřízeným. Jinak je později obtížné prokázat, že se jednalo o pracovní úraz. Naproti tomu ani samotní zaměstnanci nemohou této právní úpravy zneužívat. Jsou časté případy, kdy v pondělí ráno po víkendu ohlašují zaměstnanci pracovní “úrazy”, které se staly ihned po ranním nástupu do zaměstnání, a přitom zjevně šlo o úrazy, které se přihodily o víkendu, třeba na chatě či na chalupě. “Šikovný” zaměstnanec tak chce přenést odpovědnost za úraz na zaměstnavatele.

Evidence pracovních úrazů

Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Evidence pracovního úrazu má obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu. Měla by být spolehlivým podkladem pro:

– odpovědné a spolehlivé zjištění příčiny a všech dalších okolností vzniku pracovního úrazu,

– sepsání záznamu o úrazu podle výsledků zjištění,

– stanovení potřebných opatření proti opakování podobných úrazů včetně způsobu kontroly nad jejich provedením.

Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě. Evidence by měla obsahovat zejména tyto údaje: jméno úrazem postiženého zaměstnance, datum a hodinu úrazu, místo, kde k úrazu došlo, činnost, při níž došlo k úrazu, druh, zdroj a příčiny úrazu, jména svědků, jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Důležitý je údaj o počtu hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu. To má význam pro posouzení, zda zaměstnanci byla např. poskytnuta zákonná přestávka v práci podle zákoníku práce (dále zák. práce), nebo bezpečnostní přestávka podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci. Jedná se např. o bezpečnostní přestávky v práci, které se započítávají do pracovní doby po nepřetržité dvouhodinové práci s počítačem, při práci ve vnuceném nebo monotónním tempu, při práci s břemeny (přenášení a zvedání) apod.

Kam zaslat záznam

Zaměstnavatel je povinen podle n. v. zaslat záznamy o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce územně příslušnému útvaru Policie ČR, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin. Pracovní úrazy tohoto druhu jsou v poslední době stále častější. Např. mistr nebo jiný hospodářský vedoucí dal příkaz zaměstnanci, aby prováděl lisovací práce bez ochranných rukavic a v důsledku porušení bezpečnostních předpisů došlo k pracovnímu úrazu.

Dále se záznam zasílá příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu a zdravotní pojišťovně. Obdobným orgánům zasílá zaměstnavatel záznam v případě smrtelného pracovního úrazu.

Hlášení změn

Nařízení vlády zavedlo od 1. ledna 2011 významnou novinku: zaměstnavatel je povinen odeslat záznam o úraze, jestliže se následně dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů uvedených v dříve odeslaném záznamu. Jedná se o tzv. hlášení změn, jestliže např. hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 dnů nebo pracovní neschopnost byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu nebo došlo-li ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu. Změny zaměstnavatel nahlásí elektronicky nebo v listinné podobě subjektům, kterým předtím zaslal záznam o úraze.

Úraz vyslaného zaměstnance

Dojde-li k pracovnímu úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele (je např. vyslán k provádění montážních prací), je tento zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

K úrazu může dojít i u zaměstnance, který byl vyslán nebo přidělen k jinému zaměstnavateli. Potom záznam do knihy úrazů provádějí oba zaměstnavatelé. Ten, který zaměstnance vyslal nebo dočasně přidělil a zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovněprávním vztahu.

Závěr

Poskytnutí náhrady škody za pracovní úraz není závislé na tom, zda zaměstnavatel vyhotovil záznam o úrazu. Pokud tak neučinil, jedná se o porušení právní povinnosti stanovené v zákoníku práce, za které může být inspektorátem práce sankcionován. Pracovní úraz může být prokázán i jiným způsobem.

JUDr. Ladislav Jouza, advokát


[1] Zaměstnavatelé jsou pojištěni pro náhradu škody za pracovní úrazy nebo nemoci z povolání u pojišťovny Kooperativa. U České pojišťovny jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992. Takto pojištěny jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů.

 

 

 

Go to TOP