Ústavní soud ČR se 22. srpna 2019 zabýval případem přiměřenosti exekuce prodejem nemovitosti. Neřešil však postup exekutora ani jeho případné pochybení, což z některých interpretací médií nepřímo plyne. Exekutorská komora ČR proto vydala své stanovisko, aby objasnil, o čem soud rozhodoval a čím se zabýval.

Ústavní soud dospěl k závěru, že námitku nepřiměřenosti exekuce lze uplatnit i v odvolání proti usnesení o příklepu po řádně provedené dražbě. Řešil přitom výhradně postup a jednání soudů. Soudy nižších instancí se podle názoru Ústavního soudu měly zabývat řízením o odvolání proti příklepu stěžovatelem vznesenou námitku nepřiměřenosti. To příslušný krajský soud ani Nejvyšší soud neučinily s odůvodněním, že měl dlužník podat návrh na zastavení exekuce, případně na její odklad. Ústavní soud se pozastavil i nad skutečností, že Nejvyšší soud navíc v řadě jiných svých rozhodnutí dospěl k odlišnému závěru.

Ústavní soud ČR se nezabýval postupem soudního exekutora. Neřešil, zda v konkrétním případě byl prodej nemovitosti přiměřený či nikoli. To bude nově posuzovat odvolací soud a bude i na soudním exekutorovi, aby soudu doložil, že jeho postup byl správný. 

V neposlední řadě Ústavní soud ČR v obecné rovině kritizuje složitost právní úpravy exekučního řízení. To je problém, na který Exekutorská komora ČR dlouhodobě upozorňuje. Řešením by bylo vytvoření zcela nového exekučního řádu, který by přinesl zjednodušení a modernizaci procesu exekucí.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4072/18 je dostupný zde.

Více se o tématu dočtete zde.

Zdroj: Exekutorská komora ČR. Foto Pixabay.