Ministerstvo vnitra chce na některých zastupitelských úřadech Česka zavést kvóty pro žádosti o víza k pobytu nad 90 dnů, která jsou podávána za účelem podnikání a pro žádosti o zaměstnanecké karty. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí projedná vláda. Návrh vnitro předkládá v souvislosti s novelou zákona o pobytu cizinců.

Limity podaných žádostí vnitro navrhuje zejména pro zastupitelské úřady v zemích, které jsou hlavním zdrojem pracovní migrace pro Českou republiku. Jde tak především o Ukrajinu, Mongolsko, Filipíny, Srbsko, Černou Horu, Bělorusko, Moldavsko, Kazachstán a Indii. „V hlavních zdrojových zemích pracovní migrace zájem cizinců o práci vysoce převyšuje možnosti zastupitelských úřadů nabírat žádosti o pobytová oprávnění,“ vysvětluje návrh.

Při nastavování výše kvót zohlednilo ministerstvo dlouhodobý vývoj situace na trhu práce, kde panuje nedostatek pracovníků v některých odvětvích. V potaz bralo také ekonomický vývoj. Kvóty podle ministerstva ekonomickou migraci neomezují, ale naopak směřují k jejímu udržení. Úřady budou informace o tom, jaký je stanovený limit žádostí a kolik je jich ještě možné podat, zveřejňovat na úřední desce a svých internetových stránkách.

Žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování zůstanou podle návrhu neomezeny. Neomezené mají být také žádosti podané u úřadů, které v návrhu nejsou uvedeny. Vnitro navrhuje pro úřady roční limit, který posléze poměrně rozdělí na jednotlivé měsíce. Návrh počítá s tím, že na některých úřadech zůstanou kapacity nevyužity. Nařízení bude také pravidelně vyhodnocováno a aktualizováno.

„Celkový objem žádostí, které lze podat (…) obecně odpovídá praxi, která dnes na zastupitelských úřadech panuje,“ píše vnitro v předkládací zprávě. Návrh podle něj nepředstavuje výrazné navýšení ani snížení počtu podaných žádostí, odpovídá počtu podaných žádostí v roce 2018.

Jedinou výjimkou je podle dokumentu zastupitelský úřad ve Lvově, kde byl limit výrazně navýšen. U žádostí o zaměstnanecké karty v rámci režimu zvláštního zacházení pro kvalifikované pracovníky z Ukrajiny se zvýšil z 19 600 na 40000 žádostí.

V návrhu jsou také vyčleněny samostatné kvóty pro účastníky jednotlivých programů schválených vládou, například pro vysoce kvalifikované či vědecké pracovníky. Kvóty jsou v těchto případech záměrně nadhodnoceny, aby se minimalizovalo riziko, že dojde k nepřijetí kvůli vyčerpání kvóty.

Návrh vnitro předkládá v souvislosti s novelou zákona o pobytu cizinců, která vládu zmocňuje ke stanovení početních kvót pro pracovní migraci z tzv. třetích států, uvádí materiál. Pokud nebude přijat, budou podle přechodných ustanovení zákona limity sníženy na počty z roku 2016, což by dle návrhu vedlo ke snížení pracovní migrace v době, kdy čeští zaměstnavatelé čelí dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

Ministerstvo předpokládá, že nařízení začne platit 1. září, účinné by mělo být do konce roku 2020. Platnost následujících nařízení by se již měla krýt s kalendářním rokem. V případě výrazného výkyvu by mělo být možné provést mimořádnou novelizaci i během roku.

Česká republika podle dokumentu vydává pro účel zaměstnání čtyři typy dlouhodobých pobytových oprávnění – zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance a vízum k pobytu nad 90 dní za účelem sezónního zaměstnání. Více než 95 procent vydaných pobytových oprávnění jsou zaměstnanecké karty.

Za poslední dva roky vzrostl podle materiálu počet žádostí o zaměstnanecké karty 3,5krát. V roce 2016 bylo evidováno asi 8900 žádostí, loni šlo o 31 900 žádostí.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.