Šéfové firem se obávají narušení kybernetické bezpečnosti, říká PwC

Poradenská společnost PwC zveřejnila globální průzkum Global Crisis Survey 2019. Oslovila se svým vůbec prvním globálním průzkumem zaměřeným na krizové situace a krizové řízení 2 084 vedoucích pracovníků z 25 různých oborů ve 43 zemích světa.

Z průzkumu vyplynulo, že se s krizovým řízením podniku v uplynulých pěti letech setkalo 1 430 z nich a celkem zaznamenali 4 515 situací, které jako krizi hodnotí. V budoucnu se šéfové  firem nejvíce obávají narušení kybernetické bezpečnosti.

Podle průzkumu není otázkou, zda krize podnik postihne. Otázkou je kdy a v jaké podobě. Podle průzkumu muselo v uplynulých pěti letech řešit krizovou situaci 69 % dotázaných firem. Většina z těch, kteří krizi přiznali, navíc uvedla, že se jich situace týkala v daném období několikrát. Nejčastějšími důvody bývají nedostatek likvidity a selhání technologií. Druh, frekvence i závažnost zkoumaných krizí se zásadně liší napříč regiony. Ve střední a východní Evropě se firmy nejčastěji setkávají s finančními problémy a nedostatkem likvidity a narušením tržní soutěže. Oproti tomu společnosti v USA řeší především přírodní katastrofy a rostoucí kyberkriminalitu.

Šance na krizi roste s velikostí firmy

Přesto, že se krize nevyhýbá žádnému specifickému druhu podniků, platí, že čím větší firma, tím větší šance na krizi. Liší se nejen pravděpodobnost, ale i druh problémů, které firmy musí řešit. U firem s více než 5 tisíci zaměstnanci byla v posledních letech nejčastějším důvodem alarmu kyberkriminalita (26 %), následovaná přírodními katastrofami (22 %) a krizí ve vedení podniku (17 %). „Žádná společnost není vůči krizové situaci imunní. Klíčem k úspěchu je dobrá příprava stejně jako ve sportu. Je potřeba se zamyslet nad tím, které oblasti jsou nejrizikovější a kdo bude „hlavním trenérem“, který firmu krizovou situací zdárně provede. A samozřejmě nezapomínejme na to, že bez plánu, který byl řádně otestovaný a pokrývá všechny hlavní aspekty řízení krizové situace, se firmy neobejdou,“ komentovala Kateřina Halásek Dosedělová z oddělení Forenzního vyšetřování PwC.

Budoucnost a nové hrozby

Nejčastějším důvodem starostí z budoucnosti je kyberkriminalita. Tou si v uplynulých pěti letech prošlo 6,9 % účastníků průzkumu, za hrozbu příštích let ji ale považuje každý třetí.  Rostoucí hrozbu kyberkriminality sleduje i Petr Špiřík z oddělení kybernetické bezpečnosti PwC. „Zvyšující se sofistikovanost útočníků a nedostatečné povědomí zaměstnanců firem o možném dopadu kyberútoků výrazně zvyšuje náchylnost firem v této oblasti. Z mé zkušenosti, drtivá většina úspěšných útoků, včetně těch nejzávažnějších, začíná sociálním inženýrstvím v podobě e-mailu zručně vyrobeného útočníkem. Stačí pak, aby jeden ze zaměstnanců kliknul, a útočníka pustí k citlivým firemním datům,“ uvedl Špiřík. Čím většími oprávněními dotyčný manažer disponuje, tím horší jsou případné následky pro firmu.

Kyberkriminalita ale není jediným „odvětvím“ krizí, které se bude v příštích letech měnit. Podobnou hrozbou je pro manažery i protiprávní jednání jejich kolegů. Ačkoli jej v posledních letech monitorovala jen necelá 4 %, v příštích letech se jí obává 20 % dotázaných. „Tento negativní výhled může souviset s rostoucími nároky regulatorních orgánů i obavou, že když se firmám nebude v budoucnu tak dařit, její zaměstnanci budou, co se týče obcházení pravidel, opět vynalézavější a počet nekalých jednání vzroste. Tento trend jsme zaregistrovali již při minulých finančních krizích“, říká Pavel Jankech z oddělení Forenzních služeb PwC. Výsledky průzkumu najdete na webu PwC.

Zdroj: PwC, foto Pixabay.

Go to TOP