Vybíráme pro AD významné případy, kdy se v České republice řešilo vydání osoby k trestnímu stíhání do zahraničí. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová 7. srpna 2019 rozhodla o nevydání ruského bankéře a bývalého významného politika Alexandra Bugajevského do jeho vlasti.

Srpen 2019

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová rozhodla, že Česká republika nevydá ruského bankéře Alexandra Bugajevského do jeho vlasti. Ruská strana podle dřívějších informací médií tvrdí, že Bugajevskij připravil tamní banku v přepočtu o víc než miliardu korun. Muž, který byl v 90. letech v éře prezidenta Borise Jelcina vicepremiérem a viceprezidentem centrální banky, kauzu označil za politickou a požádal v Česku o azyl. Bugajevského zadržela česká policie v lednu 2018 na základě mezinárodního zatykače. „Ve věci Bugajevskij paní ministryně rozhodla o nepovolení vydání jmenovaného k trestnímu stíhání do Ruska, o čemž byla následně vyrozuměna ruská strana. Věc je tak skončena,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Rusko viní bývalého předsedu představenstva zkrachovalé banky ze zpronevěry spáchané v roce 2016. Před svým zatčením pobýval Bugajevskij v Německu, Švédsku nebo Pobaltí. Proti vydání do vlasti argumentoval tím, že by mu Rusko nezaručilo právo na spravedlivý proces. Padesátiletý Bugajevskij patřil podle dostupných informací svého času k významným ruským politickým veličinám, v Jelcinově éře byl v letech 1996-97 místopředsedou vlády. V roce 1998 byl jmenován viceprezidentem centrální banky, z funkce odešel o tři roky později již za vlády Vladimira Putina. Přešel do soukromého sektoru, do roku 2007 byl spoluvlastníkem a předsedou správní rady největší ruské soukromé banky Alfa-Bank. V roce 2008 se ruský finančník podílel na založení banky Intěrkommerc, která o osm let později přišla o bankovní licenci a zkrachovala. Bugajevskij je od roku 2016 v Rusku trestně stíhán za údajné podvody. Hrozí mu až desetiletý trest vězení.

Červen 2019

Ministryně spravedlnosti Benešová rozhodla o předání zadrženého Čaby Déra z Česka do Maďarska (zadržen byl v Praze letos v březnu). O vydání muže podezřelého ze tří nájemných vražd usilovalo také Srbsko. Dér má maďarské i srbské občanství. Benešová upřednostnila Maďarsko mimo jiné po porovnání závažnosti trestné činnosti a výše trestů, která muži v jednotlivých státech hrozí.

Červen 2019

Vrchní soud v Praze schválil vydání osmi Tchajwanců podezřelých z podvodů z Česka do Číny. Vydání by musela schválit ještě ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Tchajwanci, které česká policie zadržela loni v lednu 2019, vinu popírají. U soudu uvedli, že se obávají, že po vydání do Číny mohou čelit mučení, zmizet beze stopy, nebo být dokonce popraveni. České ministerstvo vnitra v červenci udělilo zadrženým roční mezinárodní ochranu.

Únor 2019

Česko vydalo Černé Hoře předpokládaného vůdce nebezpečné černohorské kriminální organizace Slobodana Kašćelana, který byl zadržen 12. prosince v Praze. Kašćelan je v Černé Hoře podle tamní policie trestně stíhaný kvůli podezření z více trestných činů, mezi něž patří pokus o vraždu, založení kriminální organizace a lichva.

Prosinec 2018

Česká republika vydala Rusku hledaného ruského občana Jevgenije Markova, který podle ruských vyšetřovatelů podvodně vylákal od tisíců lidí víc než miliardu rublů (asi 350 milionů korun). Markov před stíháním utekl do ciziny a Rusko na něj vydalo mezinárodní zatykač. Zadržen byl podle agentury TASS v Česku v červenci 2017. V případě odsouzení mu hrozí deset let vězení.

Březen 2018

Česko vydalo do USA údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina, kterého česká policie zadržela v říjnu 2016 v Praze na základě amerického zatykače. Soud v kalifornském San Francisku  6. srpna 2019 na svém stání odebral údajnému ruskému hackerovi Jevgeniji Nikulinovi ruskou právní pomoc a přidělil mu amerického obhájce. Oznámila to tento týden ruská média s odvoláním na tvrzení Nikulinova advokáta Arkadije Bucha. Nikulina zadržela česká policie na základě amerického zatykače v říjnu 2016 v Praze, loni ho Česko vydalo do USA. Nikulin se podle amerických vyšetřovatelů dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a na webové úložiště Dropbox, za což mu v případě uznání viny hrozí až 30 let vězení. Začátek procesu s údajným ruským hackerem stanovil soud v San Francisku předběžně na 13. ledna 2020.

Američané požádali o Nikulinovo vydání v listopadu 2016 a loni na jaře byl Rus do Spojených států vydán. Prakticky současně s USA o Nikulina neúspěšně žádalo i Rusko kvůli internetové krádeži 3450 dolarů (88 tisíc korun) spáchané v roce 2009. Český ústavní soud v dubnu 2019 rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána o vydání Rusa zrušil s tím, že měl počkat do vyřešení jeho žádosti o azyl v Česku. Nic to ale už nemění na tom, že Rusa čeká v USA soud.

Září 2014

Bylo oznámeno, že česká justice vydá do USA Íránce Hosejna Najerího, kterému hrozí doživotí za podíl na únosu a brutálním mučení kalifornského lékárníka. Rozhodnutí pražského městského soudu o přípustnosti mužova vydání potvrdila ministryně spravedlnosti Helena Válková. USA vydaly na Najerího mezinárodní zatýkací rozkaz kvůli dvojnásobnému únosu pro výkupné, mučení, vážné zmrzačení a vloupání do objektu. Čeští kriminalisté muže dopadli v listopadu 2013 na pražském Letišti Václava Havla, přes něž se snažil dostat z Íránu do Španělska za příbuznými. Najerí v roce 2016 uprchl z věznice, ale krátce poté byl dopaden.

Duben 2014

V Praze byla zadržena trojice údajných spolupracovníků teroristů. Jednalo se o Libanonce s ukrajinským pasem Alího Fajáda, Faouziho Jabera z Pobřeží slonoviny a Chálida Marabího, státního příslušníka Pobřeží slonoviny a Libanonu. Podle USA chtěli Fajád, Jaber a Marabí prodat kokain a zbraně agentům z Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami, kteří předstírali, že jsou členy kolumbijské teroristické organizace FARC.

Fajád a Marabí byli propuštěni z vazby v únoru 2016 poté, co se do České republiky vrátila pětice Čechů, kteří byli uneseni v červenci 2015 v Libanonu. Pětice Čechů podle informací médií padla do léčky připravené libanonskou tajnou službou, která chtěla dostat z Česka svého pracovníka Fajáda.

Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán nepovolil vydání Fajáda a Marabího do USA, což ostře kritizovalo americké velvyslanectví v Praze. Vydat Fajáda, který byl později propuštěn z libanonské vazby, do USA odmítl i Libanon. Vydán do USA byl pouze Jaber.

Květen 2013

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl ještě před koncem azylového řízení o vydání ruského podnikatele Alexeje Torubarova do Ruska. Rusko žádalo jeho vydání kvůli obvinění z vydírání důstojníka tajné služby a podvodů, Torubarov naopak tvrdil, že jej vydírala ruská tajná služba, policie a mafie. V Česku žádal o azyl, ale na základě mezinárodního zatykače skončil ve vazbě a putoval odtud do Ruska, odkud po půl roce znovu utekl. Později požádal o mezinárodní ochranu v Maďarsku. Ústavní soud v roce 2014 určil, že ministerstvo spravedlnosti by mělo při vydávání člověka do zahraničí vždy čekat na to, jak dopadne cizincova žádost o udělení mezinárodní ochrany. Podle soudního nálezu porušilo Torubarovovo vydání mezinárodní dohody i trestní řád. Ministerstvo muži následně přiznalo jako satisfakci 250 tisíc korun. Kauza rozhádala české politiky.

Prosinec 2005

V České republice byl řešen i případ občana podezřelého z podporování terorismu. V Praze byl na základě mezinárodního zatykače zatčen švédský občan libanonského původu Oussama Kassir, cestující ze Švédska do Bejrútu. Kassir byl v USA obviněn, že se v Oregonu v roce 1999 podílel na přípravách vybudování tréninkového tábora pro teroristy. V dubnu 2007 pražský městský soud rozhodl o jeho vydání do USA a tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil rozhodl o jeho vydání v září téhož roku. Poté byl Kassir vydán do USA a odsouzen na doživotí kvůli činnosti podporující terorismus.

Mgr. Hana Kejhová, MPA, foto Pixabay.