Právo na vlastnictví a nošení zbraně v USA je zakotveno ve druhém dodatku americké ústavy z roku 1791. V souvislosti s množícími se útoky se střelnou zbraní na veřejnosti se v poslední době v řadě amerických států konají demonstrace za omezení šíření zbraní. 

Dodatek americké ústavy zní: „Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno.“ Pro budoucí generace se dodatek stal kontroverzním ustanovením, které podle jeho zastánců neodmyslitelně chrání základní svobody občanů USA a stalo se americkou tradicí.

Podmínky licence pro získání zbraně a možnosti použití zbraně se v USA liší stát od státu. Nejběžnější podmínkou je dosažení 21 let a absolvování formálního školení. Pro některé skupiny lidí je ale držení zbraní zapovězené. Zákon z roku 1968 omezuje držení zbraní u osob, u nichž soud shledal duševní poruchu; zbraně rovněž nesmějí držet například těžcí zločinci, muži, kteří se dopustili násilí na ženách, nebo osoby závislé na drogách.

Podpoře civilního držení střelných zbraní v USA se věnuje Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Organizace byla založena v roce 1871 v New Yorku a ke konci loňského roku měla zhruba pět milionů členů. NRA je jednou z nejvlivnějších a také nejkritizovanějších lobbistických organizací v USA.

Sílí hlasy proti šíření zbraní

V souvislosti s množícími se útoky se střelnou zbraní na veřejnosti se poslední době v řadě amerických států konaly demonstrace, jejichž účastníci protestovali proti neschopnosti politiků omezit šíření zbraní. NRA se zejména po loňském únorovém masakru na střední škole ve floridském Parklandu stala terčem kritiky ze strany demokratických kongresmanů, liberálních médií a mládeže.

Snaha odpůrců zbrojní lobby však byla dosud marná. V Kongresu se návrh na zpřísnění zákona o držení zbraní objevil již několikrát, ale scénář byl pokaždé zhruba stejný – demokraté žádali zpřísnění podmínek pořizování zbraní, republikáni odkazovali na druhý dodatek ústavy.

Donald Trump, kterého NRA v roce 2016 výrazně podporovala v prezidentské volební kampani, loni v květnu prohlásil, že dokud bude prezidentem, nebude druhý dodatek ústavy ohrožen.

Donald Trump ale slíbil, že americká vláda bude klást velký důraz na kontrolu prodeje zbraní a prověřování psychického stavu kupujících. Spolu s NRA také přišel s návrhem, aby se učitelé vyzbrojili.

To odpůrci zbraní kritizovali s odůvodněním, že více zbraní vyplodí více násilí. Zákonodárci ve státě Florida schválili letos na jaře nový zákon, který umožňuje učitelům nosit do tříd a učeben zbraně, aby mohli zakročit v případě hromadné střelby.

V prosinci 2018 vydala americká vláda nařízení, které zakazuje používání takzvaných urychlovačů palby. Zařízení označované jako bump-stock umožňuje upravit poloautomatickou zbraň na plně automatickou. Kdo urychlovač nyní vlastní, musí ho na základě nové úpravy zničit nebo odevzdat. Bump-stock použil mimo jiné střelec, který v říjnu 2017 zavraždil v Las Vegas 58 lidí.

V posledních letech trápí Američany zejména ozbrojené násilí ve školách. Loňský rok byl podle výzkumu vysoké školy Naval Postgraduate School (NPS) pro školy ve Spojených státech zdaleka nejhorším, pokud jde o počet incidentů, v nichž hrály roli střelné zbraně. Autoři průzkumu napočítali 94 případů, kdy někdo ve škole „mával zbraní, střílel, nebo kdy projektil z jakéhokoli důvodu zasáhl školní majetek“.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.