Elektronický systém tvorby zákonů bude plně zaveden až od roku 2022. Tedy s dvouletým odkladem proti původním plánům. Počítá s tím novela zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, kterou dne 12. července 2019 schválila Sněmovna.

Česká advokátní komora se k původnímu návrhu zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv v připomínkovém řízení v roce 2015 nevyjadřovala, neboť v principu se jedná o úpravu, kterou lze považovat za vhodnou a vítanou. Přinese větší transparentnost legislativního procesu a do budoucna větší stabilitu, srozumitelnost a přehlednost právního řádu. Veškeré nedostatky, které bylo možno zákonu vytknout, byly pouze technického a systematického charakteru a byly vyřešeny v připomínkovém řízení. Pokud jde o navržený systém elektronické tvorby právních předpisů, lze toto považovat za další krok k elektronizaci státní správy, který zpřehlední legislativní proces.

V současné době projednává Parlament ČR posunutí účinnosti zákona o dva roky (viz sněmovní tisk 256), což je krok, který si vyžádala příprava obou informačních systémů, které zákon zavádí (elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronický systém tvorby právních předpisů).

Tato změna je evidentně nezbytná, aby bylo zajištěno řádné fungování celého nového způsobu tvorby právních předpisů a jejich publikace ve Sbírce. Novely ostatních právních předpisů, které se mění v souvislosti s přijetím nového zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jsou vesměs legislativně-technického charakteru.

Věcné změny spočívající v omezení termínů vyhlašování nových právních předpisů ve Sbírce zákonů lze hodnotit podle ČAK kladně, neboť snižuje nároky na neustálou bdělost adresátů právních norem, k jejichž změnám dochází dlouhodobě až v maniakálním tempu, což posiluje právní jistotu a důvěru v právní stát. S tím samozřejmě souvisí i větší stabilita právních předpisů a jejich aplikace všemi profesemi, včetně té advokátní.

Předloha zamíří k posouzení do Senátu

Předloha zamíří k posouzení do Senátu. Vláda předpokládala jen roční odklad zavedení elektronického systému tvorby zákonů. Dvouletý posun dolní komora podpořila na návrh ústavně-právního výboru.

Zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů schválil Parlament v polovině roku 2016. Plné spuštění bylo naplánováno na počátek příštího roku. Senát ale navazující změny zákonů neprojednal s cílem přimět Sněmovnu k tomu, aby horní komoře změnou ústavy prodloužila měsíční lhůtu k projednávání zákonů na dvojnásobek, čemuž poslanci nevyhověli.

Vláda proto musela předložit balíček doprovodných změn zákonů znovu. Dne 12. července 2019 z něj vyňala na návrh ministra vnitra Jana Hamáčka novely těch zákonů, u nichž je nutný souhlas Sněmovny i Senátu a na něž se zároveň nevztahuje měsíční lhůta pro senátní projednání. Jde o jednací řád horní komory a o volební zákony.

Předseda ústavně-právního výboru Marek Benda podotkl, že protože se našla shoda se Senátem, v horní komoře se teoreticky bude stále pracovat s papírem.

Sněmovna podpořila i pozměňovací návrh Marka Bendy a Jakuba Michálka, Zuzany Ožanové a Věry Procházkové, podle kterého bude součástí návrhu nového zákona seznam povinností, které by přinesl.

Snadnější orientace v právních předpisech

Seznam ve formě tabulky by obsahoval i přehled sankcí hrozících při jejich neplnění a přehled rušených povinností. Cílem je, aby se lidé včetně třeba podnikatelů snadněji orientovali v právních předpisech. Občanští demokraté Benda a Martin Kupka navíc uspěli s úpravou, podle níž by právní předpisy nabývaly účinnosti kromě případů naléhavého obecného zájmu vždy od ledna, nebo od července.

Elektronická Sbírka zákonů má zvýšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva. Cílem je zajistit, aby si lidé mohli prostřednictvím internetu bezplatně zjistit, jaké je přesné aktuální znění všech platných českých zákonů. Nyní zaváděné změny mají usnadnit a zlepšit přípravu zákonů.

Zdroj: ČAK, ČTK, ilustrační foto Pixabay.