Resort zdravotnictví pokročil v přípravě nových zákonů
Ministerstvo zdravotnictví podle hodnocení odborníků z oboru za první rok vlády ANO a ČSSD pokročilo v přípravě nové legislativy. Pracovalo hlavně na zákonech, jejichž části zrušil Ústavní soud.
Bez konkrétních výsledků zůstává zveřejňování dat a zavádění úhrady za pacientem nebo jednoduššího vstupu nových léků a technologií do úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
„Již v platnosti je nový zákon o úhradách zdravotnických prostředků a v legislativní přípravě je také novela zákona o vstupu inovativních léků a zákon o elektronizaci zdravotnictví. Zpožděná je legislativa upravující obsazování správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven,“ řekl ČTK Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA). Právě tu spolu s úhradami zdravotních prostředků zrušil Ústavní soud.
Do legislativního procesu vstoupil také návrh zákona o léčivech, který má zlepšit dostupnost léčiv chybějících v běžné distribuční síti pomocí emergentního systému dodávek. Sněmovna schválila lékový záznam jako další funkci elektronického receptu. Přístup lékařů, lékárníků a záchranářů do seznamu léků, které pacient užívá, má zvýšit bezpečnost a zabránit užívání duplicitních medikamentů nebo jejich nežádoucímu vzájemnému působení. Novela putuje ke schvalování do Senátu, platit by měla od roku 2020, zavádí také hrazení většiny ceny léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění.
Odborníci kladně hodnotí navyšování platů zdravotníků, zvýšení počtu studentů lékařských fakult nebo podporu primární či stomatologické péče. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče žádal vyšší nárůst odměn a jejich srovnání napříč zřizovateli mezi tabulkovými platy a smluvními mzdami. V nemocnicích řízených ministerstvem jsou podle něj odměny řádově o tisíce vyšší než v městských, krajských či soukromých nemocnicích. Na výši odměn si stěžovaly i sestry v domácí péči.
„Ministerstvu se poprvé v historii podařilo moderovat dohodovací řízení tak, že došlo ke shodě ve všech segmentech a úhradová vyhláška jen tuto shodu přenesla na normativní úroveň, současně se mu ale nepovedlo zabránit následnému nařízení vlády o plošném zvýšení platů a mezd zdravotníků,“ uvedl Pavel Vepřek, který působí jako člen představenstva Nemocnic Plzeňského kraje a v minulosti byl ředitelem FN Motol a poradcem ministra Leoše Hegera. Zatímco loni se dohodlo všech 14 segmentů, letos dohoda tří chyběla. Podle ministerstva jí ale bylo téměř dosaženo i v oblasti nemocnic akutní péče, což považuje za úspěch.
Mezi zatím nesplněné sliby oslovení odborníci počítají například dostupnost dat o kvalitě zdravotní péče pro pacienty, zavádění úhradových mechanismů směřujících peníze za pacientem nebo zavádějících stejnou úhradu za léčbu stejné diagnózy v podobném zdravotnickém zařízení (takzvané DRG). Chybí i transparentní systém pro hodnocení technologií a výkonů vstupujících do úhrad pojišťoven (takzvané HTA). Podle ministerstva tento přístup používá komise schvalující nové přístroje.
„V letošním roce dochází ve všech nemocnicích k vykazování nově nasmlouvaných ukazatelů DRG, které umožní veškerou péči klasifikovat v novém systému. Současně probíhají simulace zavedení DRG do úhrad, kde je cílem ministerstva, aby se nové DRG objevilo aspoň částečně v úhradách již v roce 2020,“ řekla ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Zdroj: ČTK, Pixabay