UA je přesvědčena o užitečnosti její úzké spolupráce s VOPOZA

Reakce na stanovisko Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů České advokátní komory

Dne 30. 5. 2019 uveřejnil Výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů (dále jen VOPOZA) České advokátní komory v Deníku advokacie článek s titulkem „Sancta simplicitas aneb uvedení na pravou míru tvrzení zakladatelky UA“.

Unie advokátů, z. s. vyjadřuje svou lítost nad tím, že VOPOZA, vedená svým předsedou JUDr. Markem Nespalou a místopředsedou JUDr. Petrem Tomanem[1], se rozhodla pro konfrontační tón s UA, a to navíc veřejně. V článku je uvedeno, že je reakcí, kterou odsouhlasil celý výbor na svém výročním zasedání ve dnech 24. 5. – 25. 5. 2019. Unie advokátů, z. s. je přesvědčena, že „VOPOZA“ za léta své existence udělala v rámci svých možností spoustu užitečné práce, a naprosto nezpochybňuje její zásluhy, tím méně oprávněnost její existence, jak to ovšem naopak činí (navíc značně denunciačním tónem, který UA považuje za zcela zbytečný a nekonstruktivní) VOPOZA vůči Unii advokátů.

Unie advokátů si je vědoma důležitosti existence Výboru pro odbornou pomoc a ochranu advokátů, avšak zároveň si je vědoma limitů, které tento výbor nutně omezují v jeho chvályhodné činnosti.

VOPOZA je totiž především orgánem České advokátní komory, tedy orgánem, jehož základní a jedinou zákonem stanovenou funkcí je dozor nad řádným výkonem advokacie. VOPOZA tuto hranici nemůže logicky překročit a sama je a vždy bude rovněž orgánem veřejné moci, respektive, jak vyplývá z organizačního řádu České advokátní komory, bude vždy pouze poradním orgánem orgánu veřejné moci a ničím jiným.

Z impresivního výčtu činností VOPOZY vyplývá, že se každý rok zabývá průměrně sedmnácti podněty advokátů. Je zřejmé, že všechny tyto podněty a zásahy VOPOZY směřují směrem k dalším orgánům státní či veřejné moci. To je pochopitelně správné, neboť tím VOPOZA přispívá ke zkvalitňování výkonu advokacie jako takové. Kde však VOPOZA nemůže zasáhnout, je ochrana zájmů advokátů ve směru proti České advokátní komoře, proti jejím strukturám, a to dokonce i ve směru návrhů na zlepšení činnosti České advokátní komory. UA znovu připomíná: úlohou České advokátní komory je dohled nad řádným výkonem advokacie. Na rozdíl od ostatních orgánů veřejné moci však neexistuje žádný výkon dohledu nad činností samotné České advokátní komory. Existuje pouze jeden způsob přezkoumávání rozhodnutí činnosti České advokátní komory, a to jsou individuální správní žaloby proti ČAKu v případě kárného odsouzení advokáta. Jelikož však pouhé nařízení jednání u místně příslušného správního soudu, totiž u Městského soudu v Praze, trvá běžně tři roky a více, celkem oprávněně je možno pochybovat o tom, zda tato možnost podání správní žaloby je skutečně účinným právním nástrojem pro kontrolu činnosti České advokátní komory a jejích rozhodnutí tak, aby byly splněny podmínky zachování práva na spravedlivý proces a především, zda se skutečně jedná o účinný nástroj kontroly.

Je nutno připomenout, že ČAK je poměrně velká organizace s rozpočtem cca 160 milionů ročně, která přijímá ročně stovky rozhodnutí. O jejich existenci nemají možnost se dozvědět ani řádní (povinní) členové advokátní komory, neboť převážná část zápisu představenstva je tak zvaně „neveřejná“, tedy jednoduše není uveřejněna na webu. Jedinou možností kontroly je sněm České advokátní komory, který se ovšem pořádá jednou za čtyři roky a kterého se pravidelně zúčastňuje asi 10 % advokátů, přičemž s ohledem na počet advokátů je otázkou, zda je vůbec možné za stávajících pravidel uspořádat sněm s větší účastí členské základny než nyní a zda by takový sněm byl způsobilý k reálné kontrole všech usnesení a rozhodnutí, přijatých orgány České advokátní komory v uplynulých čtyřech letech.

Unie advokátů je toho názoru, že je málo orgánů veřejné moci – pakliže jsou vůbec, které by se nacházely tak mimo možnost kontroly jakýmkoliv nezávislým orgánem státní moci, jako je Česká advokátní komora. Tím se ovšem advokáti, kteří mají výhrady k činnosti České advokátní komory, dostávají do postavení, že není místa, kam by se se svými návrhy, stížnostmi, připomínkami ve směru d o v n i t ř   České advokátní komory mohli obrátit. Této skutečnosti odpovídá i fakt, že dle znalostí členů UA se někteří advokáti již v minulosti s obdobnými výhradami na VOPOZA obrátili, avšak bezúspěšně.

Z uvedených úhlů pohledu Unie advokátů, z. s., vnímá prohlášení VOPOZY jako obavu z možnosti, že by se Česká advokátní komora mohla dostat pod větší kontrolu ze strany svých členů. Tato obava je zřejmě tak velká, že poradní orgán neváhá sáhnout ani po denunciačních označeních, uvedených v samotném názvu článku, a to bez ohledu na skutečnost, že přes všechny rozdílné názory jsou členové Unie advokátů i členy České advokátní komory, takže i jejich důstojnost by měla být šetřena. Unie advokátů považuje tuto úroveň vztahů, nastolenou poradním orgánem České advokátní komory VOPOZOU za nešťastnou a v žádném případě ji nebude následovat. Je totiž toho názoru, že advokáti mají ve svém postavení takové množství problémů, že k jejich řešení bude zapotřebí intenzivní práce jak VOPOZY, tak Unie advokátů, a to, znovu dlužno zopakovat, nejlépe ve vzájemné spolupráci.

 

UNIE ADVOKÁTŮ, z. s.

Příspěvek byl zveřejněn v autentickém znění zaslaném UA.


[1]  další složení výboru je: JUDr. Martin Šebek, JUDr. Petr Vališ, JUDr. Petra Buzková, JUDr. Karel Brückler, Mgr. Kateřina Rychterová, JUDr. Jan Malý, JUDr. Markéta Koubíková, doc. JUDr. Jan Kocina, Ph.D.,Mgr. Jakub Vepřek, JUDr. Daniel Volák

 

 

 

Redaktorka Bulletinu advokacie. [ View all posts ]

Go to TOP