Na řízení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se bude podílet více subjektů

Na chodu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se bude moci podílet mnohem širší spektrum subjektů. Přináší to novela zákona o zdravotních pojišťovnách z dílny Ministerstva zdravotnictví, kterou minulý týden (10. června 2019) schválila vláda.

 Zatímco nyní zdravotní pojišťovny ovládají velcí zaměstnavatelé, novela jejich převahu otupí a dá příležitost i menším plátcům a pojištěncům,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Návrh Ministerstva zdravotnictví předpokládá na straně pasivního volebního práva (možnost být volen) široké zapojení všech pojištěnců. „V navrhovaném modelu může kandidovat každý pojištěnec, který doloží podporu alespoň 50 dalších pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny,“ vysvětlil ministr. Na rozdíl od současného stavu se tak právní úprava nebude opírat o podporu konkrétních zaměstnavatelů či organizací, což Ústavní soud označil za diskriminační.

Na straně aktivního volebního práva Ministerstvo zdravotnictví předpokládá možnost zapojení všech osob odvádějících pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a dokonce i osoby bez zdanitelných příjmů se budou moci spojovat, aby společně dosáhli stanovené minimální výše odvedeného pojistného pro nominaci vlastních volitelů. Tato minimální výše se přitom stanoví na 0,4 %, aby její dosažení nebylo tak složité, jako je tomu za současného stavu, kdy je tento limit 0,5 %. „Dnes správní a dozorčí rady nemůže volit nikdo, kdo nedisponuje samostatně alespoň 0,5 % odvedeného pojistného, což zásadně upřednostňuje velké zaměstnavatele, kteří jediní jsou schopni toto kritérium splnit, protože není ani možné spojování více osob. My tento limit pro volbu snižujeme na 0,4 % a nově umožňujeme se sdružovat. Výrazně tak rozšiřujeme spektrum volitelů,“ dodal ministr. Nový způsob obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven nadále zachovává 1/3 členů jmenovaných vládou.

Návrh zákona reaguje na nález Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 21/15), který s účinností od 1. října 2019 ruší podstatnou část stávající právní úpravy týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Dosud správní radu zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tvoří 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi. Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří 3 členové, které jmenuje a odvolává vláda, a 6 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi.

Ústavní soud ve vztahu k dosavadní zákonné úpravě dovodil nerovnost mezi různými skupinami pojištěnců, neboť někteří z nich jsou a priori vyloučeni z pasivního volebního práva, tedy nemohou být voleni. Takto založená nerovnost je podle názoru Ústavního soudu v rozporu Listinou základních práv a svobod. „Ústavní soud svým rozhodnutím zakotvuje možnost v zásadě kteréhokoliv pojištěnce podílet se na řízení zdravotní pojišťovny (může kandidovat a být zvolen), čímž vyhovuje jeho právu na přístup k veřejným funkcím. Zároveň opouští dosavadní zdánlivě „tripartitní model“, při kterém nebylo zcela jasné, koho jednotliví „aktéři“ zastupují. Reprezentativní odborové organizace jsou zpravidla úzce spojeny právě s významnými zaměstnavateli. Tím dochází k tomu, že tyto na první pohled odlišné skupiny vystupují následně v orgánech zcela jednotně a tripartitní model tak jako tak není naplňován. Koncept, který navrhujeme, naplňuje veškeré požadavky Ústavního soudu a staví právo určovat volitele a tím pádem i volit z přihlášených pojištěnců výhradně na odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění,“ uzavřel ministr.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

Go to TOP