Moderní justice má být transparentní a průhledná jako skleněný dům

JUDr. Michal Žižlavský působí jako advokát od roku 1991. Aktuálně je vedoucím partnerem advokátní kanceláře ŽIŽLAVSKÝ a společnosti insolvenčních správců AS ZIZLAVSKY. V minulosti působil jako soudce, a proto se více než 25 let zaměřuje na český soudní proces. Má praktické zkušenosti z mnoha set soudních řízení jako soudce, advokát, obhájce a insolvenční správce. Je členem představenstva České advokátní komory a předsedou Rady expertů Asociace insolvenčních správců. Působí jako člen specializovaného senátu Nejvyššího správního soudu pro kárné delikty soudců. Je členem Legislativní rady vlády České republiky. Za rok 2017 získal prestižní ocenění Právník roku. 

 

V září 2017 jste byl zvolen členem představenstva ČAK. Když jste se rozhodoval kandidovat, co vše jste zvažoval?

Byl jsem zvolen už potřetí. Nejde o premiéru, ale o druhou reprízu. Kandidoval jsem, protože si myslím, že mohu přispět k zachování nezávislé advokacie a tím i právního státu u nás. Podezřívám se, že se tohoto názoru jen tak nezbavím. Až budu sám, kdo si to myslí, nikdo mě nezvolí. Zatím mi dodává energii to, že se umísťuji na předních příčkách voleb, kterých se účastní tisíce advokátů.


Bylo by Vaše rozhodnutí dnes stejné?

Ano, bylo. Nezávislá advokacie a právní stát jsou v ohrožení. Ústava formálně zaručuje vládu práva, ale neefektivní a pomalá justice znemožňuje účinnou obranu proti svévoli státních orgánů. Z poslední doby bych zmínil zajišťovací příkazy finanční správy, které mají potenciál likvidovat podnikatele. A není to chyba soudců. Máme zastaralé procesní předpisy z minulého století. Výkonná moc místo přípravy kvalitní legislativy jeví tendenci prosakovat do oblastí vyhrazených moci soudní. Snaží se omezovat svobodný výkon advokacie, prolamovat advokátní mlčenlivost a kriminalizovat jednání advokátů, kteří důsledně hájí zájmy svých klientů. Jen vláda zákona nad výkonnou mocí přitom zabrání vládě peněz – plutokracii, anarchii nebo diktatuře. To si musíme nejen připomínat, ale musíme to být schopni srozumitelně vysvětlovat.


Domníváte se, že pro připomínání a vysvětlování najdete v Komoře dostatečně účinné nástroje?

Věřím, že máme vhodné nové způsoby komunikace. Například pro projekt “Advokáti do škol” jsem připravil námět komiksu o dětských dluzích. Hlavní informační kanál dnes ovšem představuje internet. To je také důvod, proč se podílím na vzniku internetové televize legalTV.cz. Je to projekt s ambicí propojovat svět práva, byznysu a veřejné správy. Je pro každého, kdo věří tomu, že justice nemá být kabinetní, že se má soudit za bílého dne, a že soudci musí vysvětlovat své názory veřejnosti. Jsem přesvědčený o tom, že jen tak může být právo předvídatelné a justice důvěryhodná.


Za jakou oblast jste odpovědný?

Věnuji se justici, roli advokátů v ní, a všemu, co s tím souvisí. Předurčily mě k tomu osobní zkušenosti z mnoha set soudních řízení. Déle, než čtvrt století působím jako advokát, obhájce a insolvenční správce. Několik let jsem soudil. Myslím, že rozumím soukolí justice, uvězněné dnes do svěrací kazajky zastaralých procesních předpisů. Vím, co může zefektivnit a zrychlit soudní proces. Dnešní byznys je extrémně citlivý na rychlost. Sebelepší rozsudek, vydaný po deseti letech, slouží podnikatelům jen jako tapeta na zeď. Moderní justice musí být rychlá, což znamená plně profesionalizovaná. Soudce má rozhodovat, ne poučovat a radit.  Odpovědnost za dokazování mají mít strany, zastoupené advokáty jako právními profesionály. Tak je to v Německu, Francii nebo Anglii. Léčit má lékař, letadlo má pilotovat pilot a právní spor má vést právník. Jinak pacient zkolabuje, letadlo spadne a justice nefunguje.


Můžete prosím Vaše úkoly a projekty detailněji popsat?

Aktuálně mám na starosti nový civilní řád soudní, hromadné žaloby, novelu insolvenčního zákona a implementaci evropské směrnice o insolvenci, restrukturalizaci a druhé šanci. Účastním se debat o nastavení regulace hexagonu justičních profesí, mezi které počítám advokáty, soudce, státní zástupce, soudní exekutory, notáře a insolvenční správce. Je to diskuse o fungování justice v širším smyslu. Týká se natolik praktických otázek, jako jsou financování, a osobní a materiální kapacity soudů a právnických profesí. Těmto otázkám bohužel legislativa věnuje malou pozornost. Vznikají řešení, která se jeví funkční jen na papíře. Je nejvyšší čas na vážnou diskusi o parametrech výkonu justičních profesí. Když tuto debatu nepovedeme my, zkušení praktici, papírová legislativa časem zahltí justiční systém a přivodí jeho kolaps.


Na co jste pyšný, že se současnému představenstvu povedlo nebo Vám osobně udělalo největší radost?

Myslím, že začínáme být slyšet, naše názory začínají pozvolna ovlivňovat legislativu a pomáhají lidem vidět právo v širších souvislostech. Daří se nám to zatím dostatečně, což je klasifikační stupeň “4”, a je hodně co zlepšovat. Ale dříve to bylo nedostatečné, takže jsme o stupeň výš. Věřím, že jsme se odrazili ode dna, a budeme se ještě zlepšovat. Velkou výhodou je, že máme v představenstvu kromě předsedy Vladimíra Jirouska řadu dalších výrazných osobností s mediální zkušeností jako je Tomáš Sokol, Robert Němec nebo Petr Toman. A fungují nám naše mluvčí Iva Chaloupková a šéfredaktorka Bulletinu advokacie Hana Rýdlová. Je to silný tým a jsem rád, že do něj patřím. A co mě potěšilo osobně? To, že se mi podařilo na poslední chvíli zabránit likvidační změně parametrů odměňování insolvenčních správců.


Jaké máte další úkoly, cíle nebo ambice?

Chci se více věnovat médiím. Pokud se nám nepodaří veřejnosti zprostředkovat pravdivý obraz o fungování práva a justice, nebudeme důvěryhodní. A právo, kterému nikdo nevěří, nefunguje. Pak přicházejí na řadu jiná řešení, například autoritativní režimy, jaké vidíme v našem blízkém okolí. A to bych si skutečně nepřál.


Vedle funkce člena představenstva působíte i jako advokát. Jak si myslíte, že by měla úspěšnému advokátovi v profesním růstu pomáhat jeho stavovská organizace?

Smysl Komory dnes vidím v tom, že má chránit advokáty, pronásledované výkonnou mocí za to, že hájí zájmy svých klientů. Na druhou stranu se musíme dokázat zbavit černých ovcí. Prostřednictvím kvalifikované diskuse má Komora působit na legislativu, vytvářet důstojné podmínky pro výkon advokátní profese, a tím i pro realizaci ústavního práva našich klientů na právní pomoc. V neposlední řadě je důležité zabezpečovat kvalitní vzdělávání jak vlastními silami, tak ve spolupráci s osvědčenými partnery jako jsou Epravo, Asociace insolvenčních správců nebo Unie obhájců. Hodně práce odvedl na novém konceptu vzdělávání advokátů kolega Radim Miketa. Určitě nejsme dokonalí, ale myslím, že se nám hodně z toho daří. Přidat bychom mohli v legislativě.


Jaké významné inovace vnímáte v právních službách, co se týče využití moderních technologií?

Této oblasti se věnuje naše posila v představenstvu, těžká váha v oboru technologií, Martin Maisner. Připravil například kvalitní stanovisko k poskytování právních služeb on-line. Já si myslím, že moderní justice má být transparentní a průhledná jako skleněný dům. Má na ni být vidět prostřednictvím internetu a služeb elektronické justice. Říkám to proto, že vím, jak velký pokrok přinesl elektronický insolvenční rejstřík, který jsme zavedli před deseti lety. Ten umožňuje sledovat průběh soudních řízení v přímém přenosu. Je to nejlepší pojistka proti nestandardním postupům a korupci.


Jaký je Váš recept na to, jak skloubit vlastní praxi, funkci v ČAK a další profesní aktivity, při čem nejraději relaxujete?

Člověk hraje v životě řadu rolí. Jinak se chová jako advokát, otec nebo partner. Zkuste k synovi přistupovat jako advokát nebo k přítelkyni jako otec. To prostě nejde. Můj recept zní, zůstávat ve všech těch rolích sám sebou. Jinak jste robot, kterého programuje někdo jiný. Lidí, kteří jsou sami sebou, si vážím, je mi s nimi dobře a sám se mezi ně počítám. Když něčemu věřím, říkám a dělám i věci, které se někomu nelíbí, a pak se zase někomu nelíbím já. Jako dospělý muž to unesu, ale někdy to bývá vysilující. Energii získávám četbou, plaváním, tenisem, cykloturistikou, jízdou na in-linech, hrou na klávesy a v poslední době skládáním hudby. V práci se snažím vědět o něčem všechno, v osobním životě jdu opačným směrem a zkouším od všeho něco. Je to prostor, ve kterém se nemusím chovat jako profesionál, a mohou být životní umělec. Tedy člověk, co umí žít. Důležité je pro mě sdílet většinu z toho se svými blízkými a přáteli.


(redakce AD)
Foto: Asociace věřitelů a archiv JUDr. Žižlavského

 

Redaktorka Bulletinu advokacie. [ View all posts ]

Go to TOP