V prosinci 2012 Carlos Moreira, bydlící v Guimarãesi (Portugalsko), požádal Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví o zápis slovního označení „NEYMAR“ jako ochranné známky Unie pro oděvy, obuv a kloboučnické zboží. Ochranná známka byla v dubnu 2013 zapsána. V únoru 2016 podal Neymar Da Silva Santos Júnior k EUIPO návrh na prohlášení neplatnosti uvedené ochranné známky pro všechny jí označené výrobky. Návrhu na prohlášení neplatnosti EUIPO vyhověl.

Moreira následně podal k Tribunálu Evropské unie žalobu na neplatnost směřující proti rozhodnutí EUIPO.

Svým rozsudkem Tribunál potvrzuje rozhodnutí EUIPO, podle něhož C. Moreira při podání přihlášky ochranné známky „NEYMAR“ nejednal v dobré víře.

Třebaže C. Moreira připustil, že v okamžiku podání přihlášky ochranné známky NEYMAR byl obeznámen s existencí Neymara Da Silvy Santose Júniora, prohlašuje, že však nevěděl, že tento Brazilec byl v té době mezinárodně uznávanou vycházející fotbalovou hvězdou, a tvrdí, že ještě nebyl v Evropě známý.

Tribunál podotýká, že z rozhodnutí EUIPO vyplývá, že důkazy předložené na podporu návrhu na prohlášení neplatnosti podaného u uvedeného úřadu prokazují, že Neymar Da Silva Santos Júnior byl v relevantním okamžiku již v Evropě známý, a to zejména díky výsledkům dosaženým s brazilským národním fotbalovým týmem, a že byl v Evropě v letech 2009 až 2012 silně medializován, zejména ve Francii, ve Španělsku a ve Spojeném království. Neymar Da Silva Santos Júnior byl tak již uznáván za velmi slibného fotbalistu a přitahoval zájemce o budoucí přestup z řad velkých evropských fotbalových klubů již několik let předtím, než v roce 2013 skutečně přestoupil do FC Barcelony.

Tribunál rovněž potvrzuje, že C. Moreira měl větší než omezené znalosti o světě fotbalu, jak prokazuje skutečnost, že ve stejný den, kdy požádal o zápis ochranné známky „NEYMAR“, podal přihlášku slovní ochranné známky „IKER CASILLAS“, která odpovídala jménu jiného slavného fotbalisty. Tribunál mimoto zdůrazňuje, že C. Moreira ostatně připustil, že v daný okamžik měl znalosti o fotbalu. Vzhledem k těmto úvahám, jakož i skutečnosti, že ochranná známka tvořená pouze slovním prvkem „NEYMAR“ přesně odpovídá jménu, pod nímž se pro své fotbalové výkony proslavil N. Da Silva Santos Júnior, není možné, aby C. Moreira neměl v okamžiku podání přihlášky ochranné známky „NEYMAR“ povědomí o existenci tohoto hráče.

Moreira popírá, že by o zápis ochranné známky „NEYMAR“ požádal pouze s cílem využít známost brazilského fotbalisty. Zejména tvrdí, že výraz „NEYMAR“ zvolil pouze z důvodu zvučnosti tohoto slova, a nikoliv pro spojitost s tímto hráčem. Podle C. Moreiry je volba použití slovního označení „NEYMAR“ pouhou shodou náhod a nebyla vedena vůlí využít jméno známého fotbalisty. Tribunál argument, podle něhož je tato volba náhodná, odmítá, jelikož uvedený hráč byl v daný okamžik již ve fotbalovém světě dobře známý, a to i v Evropě, a C. Moreira o něm měl více než jen omezené znalosti. Nemůže tedy tvrdit, že nevěděl, kým Neymar Da Silva Santos Júnior je. Tribunál v tomto ohledu připomíná, že ochranná známka je tvořena toliko slovním prvkem „NEYMAR“, totožným se jménem, pod nímž brazilský hráč získal ve fotbalovém světě mezinárodní renomé.

Tribunál rovněž uvádí, že C. Moreira nepředkládá žádný přesvědčivý argument, jímž by mohl rozporovat posouzení EUIPO, podle něhož nemůže přihlášku sporné ochranné známky vysvětlovat žádný jiný důvod nežli vůle parazitovat na slávě tohoto hráče.

A konečně Tribunál odmítá argument C. Moreiry, podle něhož EUIPO při chybném závěru, že jeho záměrem bylo neoprávněně využívat dobrou pověst uvedeného fotbalisty k získání určitých finančních výhod, vycházel z pouhých domněnek. Při tomto závěru se totiž EUIPO opíral zejména o objektivní poznatky plynoucí z důkazů tvořených novinovými a on-line články, jakož i o skutečnost, že C. Moreira podal v tentýž den přihlášku slovní ochranné známky „IKER CASILLAS“ a přihlášku ochranné známky „NEYMAR“.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: Pixabay