Reakce JUDr. Schulmanna na článek Kláry Samkové Pokuta za prokletí
Dne 19. dubna 2019 vyšel na webu České justice článek doktorky Kláry Samkové Pokuta za prokletí, který se týká České advokátní komory. Nemohu jinak než přímo České justici (kterou JUDr. Samková využívá jako bloggerka k prezentaci svých názorů), ale i Advokátnímu deníku poskytnout svoji reakci:
Vynechám drobnost, že Česká advokátní komora existuje až od 1. července 1990, její předchůdci se nazývali jinak (Advokátní komora, Ústředí advokátních poraden, Ústředí československé advokacie, od roku 1969 Ústředí české advokacie). V advokacii jsem nepřetržitě od 1. března 1975. Nikdy jsem nebyl v Komunistické straně Československa. Advokacie byla velmi malá entita, prakticky všichni se znali. Neslyšel jsem, že by někdo musel odejít z advokacie, protože nesouhlasil s poskytnutím bratrské pomoci v roce 1968. Řada advokátů ukončila členství v KSČ po srpnu 1968 a všichni do jednoho dále vykonávali advokacii. Stejně tak jsem neslyšel, že by advokáti byli žádáni o vyjádření dodatečného souhlasu s okupací. Nemohu mluvit za členy komunistické strany, ti pravděpodobně schvalovali mocenský zásah. Nikdy se nestalo, že by advokacie odsuzovala disidenty, protože podepsali Chartu 77, prostě na žádná taková prorežimní prohlášení nedošlo.
Naopak, překvapivě několik advokátů (mezi nimi členové KSČ) podepsali v červnu 1989 provolání Několik vět… Jejich jména byla opakovaně čtena rozhlasovými stanicemi (Hlas Ameriky, Svobodná Evropa, Radio Vatican, BBC…). Samozřejmě bez sebemenšího postihu.
Když začaly čistky v závěru roku 1969 a později, řada soudců a prokurátorů zamířila do advokacie.
Doktorka Klára Samková nemá ráda Českou advokátní komoru. V roce 2006 (?) usilovala o zvolení do vedení stavovské organizace, neuspěla. Pokud by takto jednala v Rakousku či Německu, z advokacie by byla bez milosti odejita.
JUDr. František Schulmann, advokát, člen Výboru ČAK pro vnější vztahy
Nad rámec výše uvedeného redakce Advokátního deníku uvádí, že ČAK pod vedením tehdejšího i zároveň stávajícího předsedy JUDr. Vladimíra Jirouska byla první profesní komorou, která se za profesní chování v letech 1938-39 omluvila již v roce 2009, kdy se při sedmdesátém výročí událostí rozhodla za jednání své předchůdkyně omluvit. „Představenstvo České advokátní komory vyslovuje politování nad postupem dobové samosprávy i některých jednotlivých advokátů v letech 1938 až 1945 proti židovským advokátům,“ psalo se tehdy v oficiálním textu omluvy. Plné znění omluvy – (Bulletin advokacie, č. 3/2009, str.7)
P. S. Právě dnes proběhne v prostorách ČAK křest knihy Komentář WK Etický kodex advokáta. Z rozhodnutí předsedy ČAK V. Jirouska bude na náklady Komory jeden jeho výtisk JUDr. Samkové zaslán k prostudování.